Sedmapadesátiletého Zelenského (nemá rodinnou vazbu na současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského) propustili z ruského zajetí 25. května 2025. Byl součástí historické výměny válečných zajatců v poměru tisíc lidí za tisíc. Po 39 měsících v zajetí se konečně setkal se svojí rodinou, poznal svého vnuka a začal plánovat nový život. Dlouho se na ten okamžik těšil - jak uvedla jeho dcera Valeria, po letech, kdy mluvil výhradně rusky, se chtěl naučit ukrajinsky, aby se víc přiblížil své zemi a rodině.
Jenže mužův zdravotní stav se rychle zhoršoval. Lékaři nejprve předpokládali problémy se slinivkou, během operace se však ukázalo, že jeho orgány jsou vážně poškozené. Rameno a ruka nefungovaly vůbec, tělo neslo známky selhávání více orgánů - klasické následky dlouhodobého mučení a nelidského zacházení. Valerij zemřel 16. června na jednotce intenzivní péče, 22 dní poté, co se vrátil domů.
Zásoboval obránce v Mariupolu
"Říkal mi: 'Přežil jsem to jen díky karate. Díky disciplíně, kterou jsem se naučil, a díky tomu, že jsem byl silný. Moje tělo a svaly mě chránily,'" vzpomíná Valeria. Její otec se na počátku plnohodnotné ruské invaze - vypukla v únoru 2022 - dobrovolně přihlásil k nebezpečné misi - zásobování obránců Mariupolu. Z celé čtyřicetičlenné jednotky jich do akce šlo jen osm. Zelenskyj byl jedním z nich. Po střetu s nepřítelem byl považován za nezvěstného. Až o mnoho měsíců později se rodina dozvěděla, že je v ruském zajetí. Během celé doby jim přišel jen jeden jediný dopis.
"Mučení nebylo jen kruté, ale i nelidské. Stejně to vydržel," říká Valeria. Podle jejích slov jí otec vyprávěl, že tři další zajatci, s nimiž sdílel celu, zemřeli právě na následky mučení.
Systematické mučení v Rusku
Zelenského případ není ojedinělý. V posledních měsících došlo k několika úmrtím ukrajinských vojáků krátce po jejich návratu z ruského zajetí. Podobně zemřel například Serhij Dobrovolskij - skonal měsíc po svém propuštění. V roce 2023 skončil život vysoce postaveného důstojníka brigády Azov Oleha Mudraka, který přežil výbuch v táboře Olenivka, ale po svém návratu výrazně zhubl a jeho tělo se z válečného traumatu nikdy nezotavilo. Letos v červnu zemřel i Dmytro Šapovalov - obránce, jenž strávil déle než rok v ruském vězení.
Zatímco mučení ruských zajatců ze strany Ukrajinců je spíše ojedinělým excesem jednotlivců, zprávy ukrajinských úřadů i mezinárodních organizací včetně OSN potvrzují, že v Rusku jde o systematické a organizované mučení válečných zajatců. Vězni často popisují nejen fyzické týrání, ale také hladovění, psychický nátlak, izolaci a ponižování.
Přesný počet ukrajinských vojáků, kteří jsou aktuálně drženi v ruském zajetí, není znám. Ukrajina nadále prosazuje princip "všichni za všechny" - tedy úplnou výměnu všech válečných zajatců. Moskva však tento návrh opakovaně odmítá.
