Spolupráce mezi Moskvou a Pekingem se prohlubuje. Moskva je čím dál více závislá na čínském dovozu, který podporuje její sankcemi oslabený vojenský průmysl, zatímco Peking těží z bojištěm prověřených zkušeností svého partnera.
Ačkoli je čínská armáda považována za technologicky nadřazenou ruské, v oblasti vzdušných bojů a manévrů za Moskvou zaostává - právě tyto dovednosti si Rusko osvojilo při bojích na Ukrajině nebo v Sýrii.
Osmdesátistránkový dokument, který získala hackerská skupina Black Moon a následně jej zveřejnil deník Washington Post, odhaluje, že Rusko v roce 2024 souhlasilo s prodejem 37 lehkých obojživelných vozidel BMD-4M, 11 samohybných protitankových kanónů Sprut-SDM1 a 11 výsadkových obrněných transportérů BTR-MDM čínskému letectvu.
Hodnota kontraktu činila před jejím uzavřením 584 milionů dolarů a zahrnovala také velitelská a pozorovací vozidla a speciální padákové systémy pro výsadky těžkých nákladů z vysokých nadmořských výšek.
Další uniklé materiály popisují výcvikové programy, v nichž ruští odborníci školí čínské výsadkáře v nasazení bojové techniky a používání pokročilých systémů velení. Výcvik probíhal nejprve v Rusku a později i v Číně.
Britský think-tank Royal United Services Institute (RUSI), který dokumenty ověřil, upozornil, že výcvik a transfer zbraní rozšíří čínskému letectvu schopnosti vzdušných manévrů a poskytne útočné možnosti proti Tchaj-wanu, Filipínám a dalším ostrovním státům v regionu.
Studovali vylodění v Normandii
Rusko poskytuje Číně nejen technologii, ale také know-how, které je podle analytiků klíčové pro případnou invazi na Tchaj-wan - ostrovní zemi s 23 miliony obyvatel, kterou si Peking dlouhodobě nárokuje.
Si Ťin-pching, nejmocnější čínský vůdce od éry Mao Ce-tunga, opakovaně prohlašuje, že "podrobení Tchaj-wanu vládě Komunistické strany Číny je nezbytným krokem na cestě země k národnímu omlazení". Aby toho dosáhl, nařídil armádě urychlenou modernizaci a přípravu na válečné konflikty.
Podle amerických zpravodajských služeb má být čínská armáda náležitě připravena na obsazení Tchaj-wanu nejpozději do roku 2027, přičemž experti upozorňují, že nemusí jít o konečný termín pro zahájení invaze.
Přestože Čína disponuje mnohem větší palebnou silou, totální převzetí ostrova by pro její armádu - která má poslední bojové zkušenosti z války ve Vietnamu (odehrála se mezi roky 1955 až 1975) - bylo složité a riskantní.
Právě letecké výsadky malých, dobře vybavených jednotek jsou podle expertů nezbytné pro úspěch v prvních hodinách konfliktu. "Studovali vylodění v Normandii (během 2. světové války) ze všech úhlů a dospěli k závěru, že bez výsadkářů by selhali," poznamenal pro Washington Post Lyle Goldstein, expert na vojenskou strategii Číny a Ruska.
Tchaj-wan, čelící sílící čínské agresi a otazníků ohledně podpory administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zvýšil vojenské výdaje a soustředí se na výcvik k odrážení potenciální invaze.
Letošní cvičení zahrnovalo nácvik likvidace čínského leteckého útoku na hlavní letiště Taoyuan, které čínští vojenští komentátoři považují za klíčové pro prolomení tchajwanské obrany.
Odhady Pentagonu z roku 2023, které unikly na veřejnost, odhalily, že tchajwanská protivzdušná obrana je nejzranitelnější vůči raketovým úderům. Ty by Číně na počátku konfliktu mohly zajistit vzdušnou převahu.
