Zatímco PAS podle informací na webu komise získala přízeň 50,03 procenta voličů, opoziční proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran podle těchto předběžných výsledků dostal od voličů 24,26 procenta hlasů. Dříve agentury psaly, že tento blok by mohl mít v novém parlamentu 27 křesel.
Ještě před vyhlášením výsledků vůdce opozice, bývalý proruský prezident Igor Dodon, vyhlásil vítězství a svolal na pondělní poledne (11:00 středoevropského letního času) demonstraci před sídlo parlamentu.
Hlasování, které bylo vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy, se zúčastnilo přibližně 52 procent voličů.
Moldavsko s 2,4 milionu obyvatel je kandidátem na členství v EU od roku 2022. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová s většinou proevropských sil chce pokračovat v reformách nezbytných pro vstup do EU.
Do parlamentu by se také měly dostat proruské síly z bloku Alternativa (7,99 procenta) a strany podnikatele Renata Usatiiho (6,21 procenta). Překvapivě pětiprocentní hranici překonala i strana PPDA, kdysi založená za účelem sjednocení s Rumunskem (5,63 procenta).
Moldavské úřady podle prezidentky Sanduové očekávají v nadcházejících dnech pokusy proruských sil o vyvolání nepokojů, zejména v hlavním městě Kišiněvě. Vyzvala lidi, aby zůstali klidní navzdory všem provokacím.
Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.
Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
