Opoziční proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran podle těchto předběžných výsledků dostal od voličů 24,47 procenta hlasů, což by mu dalo 27 křesel.
Ještě před vyhlášením výsledků vůdce opozice, bývalý proruský prezident Igor Dodon vyhlásil vítězství a svolal na dnešní poledne (11:00 SELČ) demonstraci před sídlo parlamentu.
Hlasování, které bylo vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy, se zúčastnilo přibližně 52 procent voličů.
Moldavsko s 2,4 miliony obyvatel je kandidátem na členství v EU od roku 2022. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová s většinou proevropských sil chce pokračovat v reformách nezbytných pro vstup do EU.
Do parlamentu by se také měly dostat proruské síly z bloku Alternativa (8,04 procenta) a strany podnikatele Renata Usatiiho (6,25 procenta). Překvapivě pětiprocentní hranici překonala i strana PPDA, kdysi založená za účelem sjednocení s Rumunskem (5,66 procenta).
Moldavské úřady podle prezidentky Sanduové očekávají v nadcházejících dnech pokusy proruských sil o vyvolání nepokojů, zejména v hlavním městě Kišiněvě. Vyzvala lidi, aby zůstali klidní navzdory všem provokacím.
Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.
Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
.
