"Je to zločin, je to nelegitimní," tak podle Justa popisují ruská režimní média útok na Írán. Podle novináře žijícího v Moskvě by se dalo říct, že se jedná o tradiční propagandistické výroky, které se aplikovaly v sovětských dobách.
"Nicméně je cítit trošku asi i znepokojení," upřesňuje. Moskvu na celé situaci znervózňuje fakt, že za ním stojí Západ. "Dva spojenci, o které se Rusko mohlo opírat, tak začali najednou ztrácet buďto na síle, anebo mizet," tvrdí s poukazem na svržený režim syrského diktátora Bašára Asada. I proto se v bezpečnostních kruzích začalo hovořit o tom, že se ruské mocenské domino na Blízkém a Středním východě hroutí.
Sýrie ale byla pro Rusko podle Justa ale mnohem důležitější. Kreml zde měl minimálně dvě oficiální velké základny - leteckou a námořní. O neutrálnějším ladění Íránu svědčí i to, že na rozdíl od Sýrie třeba neuznal anexi ukrajinských území. "Nehledě na vojenské dodávky, o kterých všichni víme, byl tak trochu geopoliticky opatrný vůči přání Vladimira Putina," vysvětlil Just.
