Bezpečnostní konference v Mnichově ukázala hlubokou proměnu světa. Zatímco USA pod vedením Donalda Trumpa mění kurz, evropští lídři varují, že starý řád skončil. Naděje na rychlý mír na Ukrajině slábnou a Kyjev marně žádá o pevné bezpečnostní záruky. Podle informací listu The Kyiv Independent vládne mezi spojenci spíše skepse než optimismus.
Světový řád, jak jsme ho znali od konce studené války, se hroutí. Účastníci únorové bezpečnostní konference v Mnichově se shodli, že Evropa už nemůže zůstávat v americkém stínu.
Podle německého kancléře Friedricha Merze éra nadvlády jedné mocnosti dávno skončila a vrátila se tvrdá „mocenská politika“. Varoval, že Amerika „už do toho nemůže jít sama“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k tomu, aby se Evropa stala „geopolitickou silou“. Dokonce naznačil, že by Francie mohla nad kontinentem roztáhnout svůj jaderný deštník. Tato slova zazněla v době, kdy vztahy mezi USA a Evropou procházejí hlubokou krizí.
Rubio mluvil smířlivěji
Americký ministr zahraničí Marco Rubio sice mluvil smířlivěji než jeho kolegové v minulosti, ale jeho vzkaz zůstal stejný. „Ačkoli je náš domov na západní polokouli, vždy budeme dítětem Evropy,“ prohlásil Rubio, za což sklidil potlesk.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ale pro The Kyiv Independent poznamenal, že Rubio řekl totéž co Trump, jen zdvořilejším způsobem.
Tsahkna přirovnal Evropu k bývalému sportovci, který kvůli nečinnosti „ztloustl“. „Musíme začít trénovat. Máme sílu jednat v obraně i v ekonomice,“ dodal ministr s tím, že Ukrajina je pro Evropu velkou příležitostí.
Rozpory ale prohloubila i další Rubiova cesta. Hned po Mnichově totiž zamířil na Slovensko a do Maďarska, tedy do zemí, které jsou nejvíce nakloněny Kremlu a stále spoléhají na ruské energie.
Zatímco americký prezident Donald Trump tlačí na rychlá mírová jednání v Ženevě a tvrdí, že Rusko chce uzavřít dohodu, realita v Mnichově vypadala jinak. Moskva odmítá jakékoli ústupky ze svých územních a politických nároků.
Samotný Marco Rubio v Mnichově připustil pochyby: „Nevíme, jestli to Rusové s koncem války myslí vážně“.
Putin bez války?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl ještě tvrdší, když se přítomných zeptal: „Dokážete si představit Putina bez války?“ Podle Zelenského ruský vůdce nepustí Ukrajinu ani jiné evropské národy, protože se nedokáže vzdát samotné myšlenky na válku.
Zelenskyj zároveň poděkoval evropským spojencům, že zvýšili vojenskou podporu v době, kdy ji Amerika téměř zastavila. Evropská vojenská pomoc loni vzrostla o 67 procent. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski si ale postěžoval, že ačkoliv Evropa platí většinu účtů za obranu Ukrajiny, Američané ji odsouvají od jednacího stolu.
Klíčovým sporem zůstávají bezpečnostní záruky pro Kyjev. Zelenskyj žádá dvacetiletý závazek, který by zajistil mír ještě před samotným podpisem mírové smlouvy. Jenže západní politici jsou opatrní.
Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys v rozhovoru pro The Kyiv Independent varoval před „falešnými zárukami“. Odmítl srovnání s článkem 5 NATO o kolektivní obraně jako pouhé řeči.
„Článek 5 znamená, že když jsi v problémech, slibuji ti, že přijdu a v případě potřeby za tebe zemřu,“ vysvětlil Budrys s tím, že nic podobného Ukrajině nikdo nenabízí. Za reálnější považuje finanční podporu a členství v EU.
Americký politolog Ian Bremmer byl k Trumpovu postupu ještě kritičtější. „Trump opakovaně ukázal, že je ochotný hodit Ukrajince přes palubu,“ řekl pro The Kyiv Independent. Podle něj chce americký prezident jen ukončit válku a získat politické body, aniž by riskoval životy Američanů.
Finančník Bill Browder pak varoval, že Putina nezastaví ani ekonomické potíže. „Bude mít vždy dost peněz na válku, i kdyby měl nechat své obyvatelstvo hladovět,“ uzavřel Browder s tím, že tlak na Rusko v roce 2026 zatím není dostatečný.
Sdílet
Nejnovější videa
