Peking - Povinná školní docházka byla v Číně zavedena krátce po nástupu komunistů k moci. Minulý rok se základního vzdělání přesto nedostalo 27 milionům dětí.
Podle informací tamních médií je hlavním důvodem děsivé situace v čínském školství nedostatek financí. Chybí peníze na platy učitelů, opravy budov a ceny učebních materiálů se stále zvyšují. Na chudém venkově si je však ne každý může dovolit.
Miliony Číňanů neumí číst a psát
"Zatímco počty dětí zapsaných do škol je vysoký, za posledních devět let dramaticky klesl počet těch, kteří povinnou školní docházku dokončí," píše nejmenovaný pekingský deník. "V roce 2006 nedokončilo základní vzdělání 27 milionů dětí."
Čína na Aktuálně.cz
Dluhy pekingské vlády vůči resortu školství jsou přitom alarmující. Již nyní chybí 6,57 miliardy dolarů. Premiér Wen Ťia-pao sice v březnu slíbil masivní investice do školství a osvobození nejchudších od placení poplatků, zatím se však nic neděje.
Nejpostiženější jsou děti migrujících dělníků a lidé v zaostalých regionech čínského západu. Zde neumí číst a psát asi 100 milionů lidí.
Mezi Číňany staršími 15 let se podle informací OSN úroveň alfabetizace pohybuje jen okolo 90,9 procent. Obzvláště špatně na tom jsou ženy - psát umí jen 86,5 procent z nich.
Začarovaný kruh chudoby
Je to začarovaný kruh. Chudoba je živnou půdu analfabetismu. Chudoba i v komunistické Číně uzavírá přístup ke vzdělání. A kdo neumí číst a psát, zůstává chudý. Propast mezi chudými a bohatými se neustále zvětšuje.
Tři čtvrtiny čínských analfabetů jsou přitom ženy. Chlapci se tradičně starají o rodiče, když zestárnou. A proto tatínkové a maminky pošlou do školy raději své syny než dcery.
Za výchovu dětí však odpovídají v čínské společnosti matky, jejichž úroveň vzdělání má potom podstatný vliv na děti.
Pro Peking není školství prioritou
Kritici současného stavu tedy tvrdí, že prioritou musí být snižování negramotnosti žen. Poukazují na to, že naučit člověka číst a psát stojí ve světovém průměru jen 40 dolarů (890 korun).
Ale existují pochybnosti, zda čínská vláda vzdělání vůbec přikládá patřičný význam. Nejlidnatější země světa vydává na vzdělání jen dvě až tři procenta hrubého domácího produktu.
Premiér Wen Ťia-pao sice již v březnu slíbil masivní investice do školství a osvobození nejchudších od placení poplatků, zatím se však nic neděje.
Premiér Wen Ťia-pao sice již v březnu slíbil masivní investice do školství a osvobození nejchudších od placení poplatků, zatím se však nic neděje.
V rozvojových zemích se průměr pohybuje okolo čtyř a půl procenta, ve vyspělých státech je to přibližně pět a půl procenta.
