Zpráva, která obletěla svět a může znamenat jeden z nejzásadnějších momentů moderních dějin Blízkého východu: podle izraelských médií byl íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí zabit při izraelsko-amerických úderech na cíle v Íránu. Írán zatím oficiální potvrzení neposkytl. Kdo byl muž, který více než tři a půl dekády stál na samotném vrcholu íránské moci?
Alí Chameneí byl od roku 1989 nejvyšší autoritou Islámské republiky. Do čela státu se postavil po smrti revolučního vůdce Rúholláha Chomejního a postupně z pozice původně podceňovaného nástupce vyrostl v neotřesitelného vládce. Íránský politický systém je teokratický – duchovní vůdce v něm není jen symbolickou postavou, ale držitelem rozhodující moci. Chameneí byl podle ústavy zástupcem „skrytého imáma“ a jako takzvaný valíje fakíh měl poslední slovo ve všech zásadních otázkách státu.
Muž nad státem
Jeho pravomoci sahaly daleko za rámec běžné politické funkce. Kontroloval ozbrojené síly, justici i státní média, určoval směr zahraniční politiky i jaderného programu. Opíral se o Revoluční gardy, elitní paralelní armádu čítající přibližně 125 tisíc mužů, která není podřízena běžnému vojenskému velení.
Právě loajalita gard a paramilitárních jednotek Basídž byla jedním z pilířů jeho moci. Odvolat jej mohlo pouze 86členné Shromáždění znalců, které jej doživotně jmenovalo – v praxi však jeho postavení zůstávalo nedotknutelné.
Revoluce, vězení a atentát
Chameneí se narodil 19. dubna 1939 v Mašhadu. Do politiky vstoupil už v 60. letech jako spolupracovník Chomejního v protišáhovském hnutí. Za monarchie byl několikrát zatčen a podle dostupných informací i mučen.
V posledních letech před revolucí pobýval mimo Írán, mimo jiné v Jemenu a Libanonu. V roce 1981 přežil atentát, po němž mu ochrnula pravá ruka. Tato zkušenost se stala součástí jeho politického příběhu – obraz duchovního, který trpěl pro revoluci a přežil pokus o likvidaci, posiloval jeho legitimitu mezi stoupenci režimu. I tuto stránku jeho osobní historie jsme rozebrali ve starším profilu.
Prezident ve válce
Významné politické zkušenosti získal jako prezident v letech 1981–1989, tedy v době ničivé války s Irákem. Konflikt si vyžádal statisíce obětí a hluboce poznamenal íránskou společnost. Válka nakonec skončila bez jasného vítěze, když se obě země stáhly za předválečné hranice.
Pro Chameneího generaci představovala válka potvrzení nutnosti silného a soběstačného státu. Bezpečnostní otázky se od té doby staly ústředním motivem jeho politiky.
Od podceňovaného nástupce k neotřesitelnému vůdci
Když v roce 1989 zemřel Chomejní, mnozí považovali Chameneího za kompromisní a slabší variantu. Postupně však koncentroval moc ve svých rukou. Jeho styl vlády spojoval ideologickou pevnost s taktickým pragmatismem.
Byl hluboce nedůvěřivý vůči Spojeným státům a Izraeli, které označoval za hlavní nepřátele Íránu. Zároveň ale dokázal podpořit jednání, pokud to považoval za výhodné. Příkladem byla jaderná dohoda z roku 2015, známá jako Společný všeobecný akční plán (JCPOA), kterou Írán uzavřel s USA, Ruskem, Čínou, Německem, Francií a Británií.
Dohoda znamenala omezení jaderného programu výměnou za zmírnění sankcí. Analytici se shodovali, že Chameneí ji podpořil především kvůli potřebě stabilizovat ekonomiku. Když však prezident Donald Trump v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce obnovil, Írán začal závazky postupně porušovat.
Spor o obohacování uranu se stal klíčovým bodem napětí mezi Teheránem a Washingtonem. Chameneí trval na tom, že Írán neusiluje o výrobu jaderné zbraně a že program má civilní charakter.
Protesty a tvrdá odpověď
Jeho vláda čelila i opakovaným vlnám domácích protestů, vyvolaných ekonomickou krizí i porušováním lidských práv.
Letos v lednu Chameneí poprvé veřejně připustil, že při nepokojích zahynuly tisíce lidí. Protesty spojoval s vnějším vměšováním a Spojené státy obviňoval z podněcování nepokojů.
Tvrdé zásahy bezpečnostních složek, loajálních nejvyššímu vůdci, potvrdily, že režim je připraven udržet se u moci za každou cenu.
Zdraví, moc a nejistá budoucnost
Zdravotní stav duchovního vůdce byl dlouhodobě předmětem spekulací. Už v roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina prostaty, o níž se v Íránu veřejně téměř nemluvilo. Výjimku učinil Chameneí až v roce 2014, kdy přiznal operaci a vyzval obyvatele k modlitbám.
Nynější zprávy o jeho smrti přicházejí v kontextu prudké eskalace mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem. Podle izraelského zdroje měl být Chameneí zabit při rozsáhlém útoku zaměřeném nejen na vojenskou infrastrukturu, ale i na představitele režimu.
Už v minulosti se Írán na možnost úmrtí svého vrcholného představitele pečlivě připravoval.
Pokud by se informace potvrdily, znamenalo by to bezprecedentní zásah do samotného srdce íránské moci. Chameneí byl symbolem velkého teroru ale i revoluční kontinuity, zosobněním teokratického systému, architektem strategie odporu vůči Západu.
Jeho případná smrt by otevřela nejen otázku nástupnictví, ale i budoucí podoby Íránu – státu, který pod jeho vedením kombinoval ideologickou pevnost s tvrdým mocenským pragmatismem.
Sdílet
Nejnovější videa
