„Obří loďstvo právě míří k Íránu,“ hrozil ve středu americký prezident Donald Trump. Ten v posledních dnech znovu stupňuje tlak na islámský režim v Teheránu. Podle analytiků by Trump rád zopakoval úspěch, který se americké armádě povedl ve Venezuele. Od útoku ho ovšem odrazují američtí spojenci v regionu.
„Stejně jako v případě Venezuely je (americká armáda – pozn. red.) připravena, ochotna a schopna provést svou misi, a to rychle a násilně, pokud to bude zapotřebí,“ uvedl Donald Trump ve středu na své síti Truth Social.
Zprávu napsal šéf Bílého domu ve chvíli, kdy na Blízký východ dorazila americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Kromě bojových lodí také Spojené státy do regionu přesunuly desítky letadel a stíhaček.
Ve čtvrtek prezident vyslal Íránu další vzkaz. Aby se Teherán vyhnul útoku, musí přestat vyvíjet jaderné zbraně a musí přestat zabíjet protestující, vzkázal americký prezident podle BBC. „V současné době máme k dispozici mnoho velmi velkých a výkonných lodí, které plují do Íránu, a bylo by skvělé, kdybychom je nemuseli použít,“ nechal se slyšet šéf Bílého domu. Podle Íránců zatím ale žádné přímé rozhovory neprobíhají.
Bezpečnostní analytici tak znovu spekulují o tom, jestli Spojené státy zaútočí na íránský režim, nebo jestli se jedná pouze o nátlakovou taktiku. „Donald Trump váhá, jestli do toho jít. Nechce se zaplést do dlouhodobého konfliktu, kde by umírali američtí vojáci. Zároveň ho ale strašně láká možnost nějaké krátké, rychlé akce, která skončí jasným úspěchem, bez amerických ztrát a s obrovským politickým efektem,“ řekl Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.
„To, co se povedlo ve Venezuele, bylo z jeho pohledu spektakulární. Kdyby se mu něco srovnatelného podařilo v Íránu, zapsal by se do dějin. Svržení teokratického režimu v Íránu by byla obrovská věc, kterou by mu museli uznat i jeho největší odpůrci,“ dodal Visingr.
Útoku se ovšem bojí američtí spojenci v regionu. Státy jako Katar, Saudská Arábie a Turecko mají strach z toho, že útok na Írán by vyprovokoval odvetu a mohl by destabilizovat celý region.
„Tyto státy preferují stabilní, relativně racionální a vyzpytatelný, byť prostě represivní diktátorský režim, který je nyní v Iránu. Nechtějí riskovat tu nestabilitu, chaos a problémy,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity.
Rozhodne se tentokrát Trump zaútočit?
Ještě začátkem ledna přitom americký prezident sliboval, že pomůže íránským demonstrantům. Z toho ale nakonec vycouval. „Ukazuje se, že Donaldu Trumpovi vůbec nejde o Íránce nebo o nějaké humanitární úmysly. Sleduje tím asi nějaký úplně jiný zájem,“ soudí Kraus.
Íránskému režimu se do velké míry podařilo většinu protestů brutálně potlačit. Mrtvých jsou podle odhadů tisíce až desítky tisíc. Podle agentury AP činí počet obětí asi 6 tisíc, ale britský deník Guardian, který vycházel ze zveřejněných lékařských zpráv, odhaduje počty zabitých demonstrantů až na 30 tisíc.
„Doufejme, že Írán rychle přistoupí k jednacímu stolu a vyjedná spravedlivou a rovnocennou dohodu – bez jaderných zbraní… Čas se krátí, je to opravdu zásadní!“ vyhrožoval ve středu americký prezident.
Íránský režim na to reagoval prohlášením, že je otevřený jakémukoliv dialogu. Pokud ovšem bude napaden, je připraven se bránit „jako nikdy předtím“.
Ze strany Donalda Trumpa to může celé být pouze nátlaková taktika. Už v minulosti americký prezident ukázal, že je ochotný použít všechny formy tlaku k dosažení svých cílů. Kromě zrušení jaderného programu mohou Spojené státy po Íránu požadovat i jiné kroky.
„Amerika může po Teheránu chtít například omezení podpory skupin, jakými jsou Hizballáh v Libanonu. Nebo také omezení vývoje balistických raket,“ říká Josef Kraus. „Je to tedy takový spojený balíček věcí, které chce Donald Trump s Íránem vyřešit,“ dodává politolog. S tím, že pokud by Američané na oplátku zrušili mezinárodní sankce, byl by Teherán nejspíš ochotný k velkým ústupkům.
Sdílet
Nejnovější videa
