Tým vědců z Malajsijské univerzity věd v Penangu na severozápadě země zjistil, že štěnice tropické (Cimex hemipterus) mohou uchovávat lidskou DNA až 45 dní poté, co vysály krev své kořisti. Tito drobní tvorové, kteří se rádi schovávají v matracích a povlečení postelí, a jejich kousnutí způsobuje nesnesitelné svědění, se tak mohou stát důkazem přítomnosti potenciálních pachatelů na místě činu.
Pod bílým laboratorním světlem vědkyně podílející se na výzkumu natáhne ruku a opatrně si na předloktí vyklopí nádobu, aby se hemžící masa štěnic mohla napojit její krví.
Z podobné kapky krve budou možná jednoho dne policejní vyšetřovatelé schopni sestavit kompletní profil podezřelého, vysvětluje entomolog Abdul Hafiz Ab Majid. "V malajštině se štěnicím říká 'musuh dalam selimut' (nepřítel v přikrývce), ale mohly by být také špehy, kteří nám pomohou řešit zločiny," dodal.
Hafiz společně s odbornicí Lim Liovou strávil výzkumem štěnic téměř pět let. Chovají je v jednoduchých nádobách umístěných pod laboratorním stolem a každá nádoba je zabalena do černého plastu, aby simulovala podmínky, které štěnice vyhledávají. Teplota v laboratoři je udržovaná na stálých 23 až 24 stupních Celsia.
Štěnice při každém jídle vysaje 1,5 až 5,3 mikrolitru krve, což je méně než jedna kapka. I takto malé množství vědcům umožňuje získat DNA a z ní zjistit "základní fenotypový profil", tedy pozorovatelné rysy člověka včetně jeho pohlaví - a to po dobu až 45 dní.
Pomocí markerů specifických sekvencí DNA extrahovaných z krve mohou vědci určit kromě pohlaví také barvu očí, vlasů a kůže potenciálních podezřelých.
Na rozdíl od komárů a much štěnice nelétají. Po nasátí krve zůstávají v omezeném okruhu šesti metrů, a tudíž jsou spolehlivější, vysvětluje Hafiz. "Díky tomu jsou jedinečné. Dá se říci, že jsou dokonalým forenzním nástrojem na rozdíl třeba od komárů, kteří z místa činu jednoduše odletí," dodává expert.
Jeho vědecká kolegyně Liová dodává, že se stala "dobrovolnou obětí" vědy, protože kvůli testům prolévá vlastní krev. "Nechávám štěnice, aby nasály mou krev, a já pak mohu otestovat, jak dlouho trvá, než se lidská DNA rozloží," říká s tím, že jí kromě svrbění nehrozí žádné nebezpečí, protože štěnice nejsou přenašeči a nemohou svým kousnutím šířit nemoci.
Ačkoli si vědci představují budoucnost, v níž by mohly štěnice dovést vyšetřovatele k podezřelým, tento hmyz nepředstavuje žádné zázračné řešení, pokud jde o staré případy. "Vyšetřovatelé mají jen 45 dní na to, aby použili štěnice jako důkaz, a to pouze v případě, že se najdou na místě činu," zdůraznil Hafiz.
