Prezident pověřil Lecornua "konzultacemi s politickými silami zastoupenými v parlamentu s cílem přijmout státní rozpočet a vypracovat dohody nezbytné pro rozhodnutí v následujících měsících," uvedla kancelář prezidenta. "Na základě těchto diskuzí bude nový premiér pověřen sestavením vlády," doplnila v prohlášení.
Lecornu je bývalý konzervativec, který se k Macronovu centristickému hnutí Obnova (Renaissance) přidal v roce 2017. Ve svých 39 letech byl nejmladší ministr obrany v historii země a nyní se stává čtvrtým francouzským premiérem za posledních 14 měsíců.
Socialistický zákonodárce Philippe Brun Reuters sdělil, že jmenování Lecornua, který je dlouhodobě jedním z nejvěrnějších spojenců prezidenta, zavání koncem Macronovy vlády. "Bez ohledu na osobní kvality Sébastiena Lecornua je jeho jmenování fackou parlamentu," uvedl politik pověřený vyjednáváními o novém rozpočtu. Média přitom před jmenováním premiéra spekulovala o tom, že by Macron mohl do čela vlády zvolit člověka, který má k socialistům blízko.
Někdejší šéfka Národního sdružení (RN) Marine Le Penová označila jmenování Lecornua za poslední trumf macronismu. Na X doplnila, že po podle ní nevyhnutelných parlamentních volbách se premiérem stane současný lídr RN Jordan Bardella. Ten přijal v reakci na jmenování nového šéfa vlády smířlivější postoj. "Budeme nového premiéra posuzovat podle jeho přínosů," uvedl na X, zároveň ale varoval před porušováním nepřekročitelných hranic svého hnutí.
Francie v posledních měsících čelila sílící politické krizi vyvolané návrhem rozpočtu na rok 2026. Bayrou v něm plánoval škrty a zvýšení daní v hodnotě 50 miliard eur. Ve snaze získat podporu pro nepopulární opatření na konci srpna překvapivě oznámil, že vyzve parlament k hlasování o vyslovení nedůvěry, které jeho vláda v pondělí neustála.
Nový premiér bude mít za úkol najít způsob, jak prosadit rozpočet na příští rok. Reuters uvedl, že jmenováním Lecornua se politická krize nemusí vyřešit, protože Macron riskuje další odcizení středolevých socialistů, čímž by se jeho vláda stala závislou na podpoře krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové.
Země se připravuje na středeční protesty s názvem Bloquons tous (Zablokujte všechno), výzvy k nim se rychle rozšířily na sociálních sítích a demonstrace by mohly připomínat rozsáhlé protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti Macronovi, které otřásly zemí v roce 2018. Protestující nemají žádné centralizované vedení, což znamená, že je těžké odhadnout, jak masivní ohlášené demonstrace mohou být, uvedla média.
Na 18. září také francouzské odbory vyhlásily celostátní stávky a demonstrace proti úsporným opatřením vlády. Tyto protesty nabývají rozměrů generální stávky, stávkovat mají například pařížské dopravní podniky a železničáři a ke stávce vyzývají také letoví dispečeři.
