Riga - Milion a půl Lotyšů s volebním právem mělo o víkendu v referendu rozhodnout o tom, zda obyvatelé této pobaltské republiky získají pravomoc lidovým hlasováním sesadit parlament.
Nedělní ranní předběžné výsledky referenda ale napovídají, že na změnu zatím země není připravena. Hlasovala pro ni sice nadpoloviční většina zúčastněných, k referendu se jich ale nedostavilo tolik, aby výsledky hlasování mohly být uznány.
Pro změnu ústavy hlasovalo podle prvních výsledků celých 96,7 procent voličů, kteří přišli k urnám. K volbám se jich ale dostavilo jen 627 tisíc a na nadpoloviční většinu, kterou by činilo množství 756 tisíc oprávněných voličů, to tak nestačilo.
Sčítání hlasů stále pokračuje, ale podle pozorovatelů nesečtené hlasy nemají šanci do výsledků výrazněji zasáhnout.
Referendum bylo od počátku silně zpolitizované - zatímco široký koaliční kabinet Ivarse Godmanise byl proti, opozice a odbory by nové pravomoci přivítaly.
Provládní list Neatkariga avize viděl v referendu nebezpečí - pokud by totiž mohl lid rozpouštět stočlennou sněmovnu (Saeima), přetahovali by se o jeho přízeň různí populisté snažící se vyvolat předčasné volby.
Lotyši jsou obecně z politického vývoje země rozladěni. Politická scéna je nepřehledná a roztříštěná (v parlamentu státu s dvoumilionovou populací je celkem sedm stran a uskupení) a země se potýká s vysokou inflací.
Nespokojenost obyvatel vyvrcholila loni v listopadu, kdy do ulic vyšly tisíce lidí žádající demisi premiéra Aivarse Kalvítise. Na jeho místo pak dosedl právě Godmanis.
Vládě v referendu nahrávalo pěkné počasí a prázdniny. "Divil bych se, kdyby se našla alespoň polovina pro. Začátek srpna není zrovna dobrá doba pro volby," citovala agentura Reuters ještě před referendem politologa Nilse Muzhniekse.
Prezident za odvolání ručí úřadem
Parlament doposud může rozpustit jen prezident - ovšem i ten je nucen se sněmovnou spojit svůj osud. V případě, že by jeho krok občané v následném referendu nepotvrdili, je podle stávající ústavy povinen odstoupit.
Politologové ale systém rozpouštění parlamentu a celé referendum o něm považují za bouři ve sklenici vody. V moderních dějinách byla totiž Saeima rozpuštěna jen jednou. V roce 1934 sněmovnu zakázal Karlis Ulmanis, který následně zrušil i politické strany a nastolil v Lotyšsku autokracii.
