Lékaři se s ní nikdy nesetkali. Ukrajinské zákopy zasáhla nemoc z první světové války

Martin Sluka Martin Sluka
před 56 minutami
Ukrajinští lékaři začali dokumentovat případy plynaté gangrény - závažné bakteriální infekce, která byla postrachem vojáků v první světové válce. Návrat této téměř zapomenuté nemoci doktoři přičítají moderním válečným technologiím, zejména dronům, které komplikují rychlou evakuaci raněných z bojiště.
Logistické problémy spojené s dlouhodobou poziční válkou však na Ukrajině vytvořily podmínky, v nichž se dávno zapomenutá infekce může objevit. Ilustrační foto.
Logistické problémy spojené s dlouhodobou poziční válkou však na Ukrajině vytvořily podmínky, v nichž se dávno zapomenutá infekce může objevit. Ilustrační foto. | Foto: FADEL SENNA / AFP / Profimedia

Podle deníku The Telegraph hlásí dobrovolníci působící na východě Ukrajiny rostoucí počet pacientů s příznaky, se kterými se žádný ze současných lékařů ve válce dosud nesetkal.

Podle listu se jedná o plynatou gangrénu, které obvykle vzniká, když bakterie Clostridium infikují rány, které nebyly ihned ošetřeny. Infekce se poté rychle šíří poškozenou svalovou tkání zbavenou kyslíku.

Bakterie pod kůží produkují toxiny a plynové bubliny, což způsobuje silné bolesti, otok a změnu barvy postižených tkání. Pohyb plynu pod kůží navíc vyvolává charakteristický praskavý zvuk - typický příznak této nemoci.

Na rozdíl od běžné gangrény, která se vyvíjí pomalu v důsledku špatného prokrvení, plynatá gangréna postupuje extrémně rychle a bez okamžité léčby může mít smrtelné následky.

"V podobných případech je klíčová okamžitá chirurgická intervence. Výskyt plynaté gangrény neznamená, že by péče byla zanedbána - jde spíše o riziko vyplývající z kontaminace okolním prostředím," vysvětluje pro Aktuálně.cz brigádní generál ve výslužbě Zoltán Bubeník. "U rozsáhlých nebo devastujících zranění, případně částečných amputací, je nutné odstranit odumřelé tkáně a podat silná antibiotika," dodává.

Návrat téměř vymýcené nemoci

Podle Telegraphu stojí za šířením nemoci moderní válečné technologie, zejména neustálé dronové útoky a bombardování, které činí evakuaci zraněných ze zákopů stále obtížnější.

Plynatá gangréna byla historicky jednou z nejobávanějších infekcí během první světové války, kdy vojáci bojovali v blátivých, kontaminovaných zákopech, které tvořily ideální prostředí pro bakterie Clostridium.

Zavedení antibiotik během druhé světové války pak tuto nemoc z moderních bojišť prakticky vymýtilo. Logistické problémy spojené s dlouhodobou poziční válkou však na Ukrajině vytvořily podmínky, v nichž se tato dávno zapomenutá infekce může znovu objevit.

"V moderní medicíně, kde je chirurgický zákrok proveden rychle, se s plynatou gangrénou téměř nesetkáváme. V mírových podmínkách bývá zraněný pacient na operačním stole během několika hodin, což rozvoj infekce prakticky vylučuje. V současných bojových podmínkách však může být situace zcela odlišná," dodává Bubeník.

Ukrajinští lékaři varují, že bez rychlejší evakuace raněných a lepšího přístupu k lékařské péči bude riziko plynaté gangrény i dalších závažných infekcí dál narůstat.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy