Tento narativ se okamžitě odrazil i v informačním prostoru v Polsku - a podle polských výzkumníků šlo o cílenou operaci s jasným cílem: vyvolat paniku, polarizaci a zasít nedůvěru vůči Ukrajině i NATO.
Centrum pro analýzu dezinformací polského výzkumného ústavu NASK krátce po incidentu z minulé středy zaznamenalo masivní nárůst dezinformační aktivity ruských i běloruských zdrojů. Ty šířily protichůdné narativy - od popírání samotného vpádu přes obviňování Ukrajiny z provokace až po tvrzení, že polská armáda nedokáže ochránit nebe nad Polskem. Hlavním cílem bylo podle analytiků přenést odpovědnost na Kyjev a zpochybnit kompetenci polských bezpečnostních složek.
Zároveň se objevila tvrzení, že incident vtáhl Polsko do války s Ruskem. Podle NASK jde o klasickou manipulaci, jejímž účelem je šířit nejistotu a oslabit důvěru ve spojence. Ve skutečnosti platí, že Polsko ani jiné členské státy NATO nejsou účastníky války - poskytují Ukrajině podporu v souladu s jejím právem na sebeobranu proti ruské agresi.
Res Futura: organizovaná psychologická operace
Na šíření dezinformací po vpádu dronů upozornila také polská nevládní organizace Res Futura. Podle její analýzy šlo o promyšlenou psychologickou operaci (PSYOP), jejímž cílem bylo "eskalovat emoce, polarizovat veřejné mínění a podkopat důvěru v polský stát a jeho spojence".
Organizace analyzovala desítky tisíc příspěvků na sociálních sítích a zjistila, že dominovaly dva narativy: že šlo o "ukrajinskou provokaci" nebo že šlo o "operaci pod falešnou vlajkou". Tento výklad zastávalo až 38 procent komentujících, zatímco 34 procent vinilo Rusko. Vysoká frekvence opakujících se tezí naznačuje podle Res Futury, že spíše šlo o koordinovanou akci než o autentické reakce veřejnosti.
"Útok dronem nebyl využit jen jako vojenský incident, ale především jako nástroj psychologické války," shrnuje zpráva. Podle ní se Polsko ocitlo v další fázi hybridního konfliktu, jehož hlavním bojištěm je informační prostor.
Narůstající riziko
Incident z 10. září, při němž polský vzdušný prostor narušilo 21 ruských dronů, nebyl ojedinělý. Jen o pár dní později muselo kvůli ruskému dronu reagovat i Rumunsko, další členský stát NATO. Evropská unie označila tyto kroky Moskvy za "bezohlednou eskalaci". Polsko aktivovalo článek 4 NATO a aliance spustila misi Eastern Sentry (Východní stráž).
Současně se rozvířila debata o možném uzavření části ukrajinského vzdušného prostoru pomocí obranných systémů NATO. To ovšem Moskva okamžitě označila za přímou cestu k válce aliance s Ruskem.
Česká stopa: Zaorálek a využití ruských narativů
Debata o dronovém incidentu nad Polskem se promítla i do českého prostředí. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, dnes kandidát hnutí Stačilo! v Moravskoslezském kraji, během televizní diskuse citoval data z analýzy Res Futury. Podle něj "38 procent Poláků si myslí, že odpovědnost za incident s drony nese Ukrajina". Tímto číslem podpořil svůj argument, že veřejnost se staví skepticky k roli Kyjeva.
Jenže právě tyto protiukrajinské narativy, které Zaorálek použil, označili polští analytici za součást ruské psychologické operace. Podle Res Futury nebylo cílem přesvědčit veřejnost o jediné pravdě, ale naopak zasít chaos a rozdělit společnost.
Zaorálkovo vystoupení tak ilustruje, jak mohou být ruské informační operace zneužívány i v české politické debatě. Hnutí Stačilo! dlouhodobě prosazuje odklon od podpory Ukrajiny, odmítá dodávky zbraní a volá po rychlém mírovém jednání s Ruskem. Jeho rétorika se tak často překrývá s narativy šířenými Kremlem - od skepticismu vůči NATO po zdůrazňování údajných rizik západní politiky.
Podle kritiků tímto postojem hnutí Stačilo! v čele s celostátní volební lídryní Kateřinou Konečnou (KSČM) oslabuje důvěryhodnost Česka v EU a NATO, zatímco samo argumentuje potřebou hájit zájmy českých občanů.
