


Trumpova administrativa pokračuje v boji proti diverzitě. Ministr zahraničí Marco Rubio nařídil všem diplomatům, aby nově používali font písma Times New Roman místo současného fontu Calibri. Ten zavedla Bidenova administrativa před dvěma lety. Rubio to ale označil za zbytečný krok, který propaguje diverzitu.

Rozhodnutí, které vešlo v platnost 10. prosince, se týká všech interních a externích dokumentů americké diplomacie. Podle Rubia je font Times New Roman profesionálnější než Calibri, a hodí se tak více na oficiální komunikaci.

Písmo Calibri zavedl Rubiův předchůdce Antony Blinken v roce 2023 s odůvodněním, že je přístupnější pro lidi se zrakovým postižením. Podle Rubia to byl ale další z pokusů Bidenovy administrativy o „zbytečnou“ inkluzi a diverzitu, píše agentura Reuters.
Lucas de Groot, nizozemský designér, který písmo Calibri vytvořil, zhodnotil pro britskou BBC, že tato změna je „smutná a k popukání“.
„Calibri jsem navrhnul tak, aby usnadnilo čtení na moderních počítačových obrazovkách - můj záměr byl nahradit jím Times New Roman, tedy písmo, ke kterému se chce Rubio nyní vrátit,“ uvedl de Groot.
Times New Roman je takzvané serifové písmo, což znamená, že má malé linky (serif), které vycházejí z konců písmen. Státní orgány, jako jsou soudy, parlamenty a další instituce, obvykle používají tento formálněji vyhlížející font písma.
Calibri je naopak bezserifové písmo a je považováno za snadnější při čtení textu na obrazovkách, a to zejména pro osoby se zrakovým postižením.
Nařízení je v souladu s politikou Trumpovy administrativy, která si za cíl vytyčila boj proti diverzitě, rovnosti a inkluzivitě, kterou se snažil zavést jeho předchůdce Joe Biden.
Naposledy Trumpova administrativa oznámila, že zruší Den Martina Luthera Kinga a Den nezávislosti černochů (Juneteenth), což jsou dva federální svátky uctívající historii černochů.
V tyto dny měli lidé volný vstup do amerických národních parků. Místo toho budou mít návštěvníci volný vstup na státní svátek Den vlajky 14. června, kdy má shodou okolností prezident Donald Trump narozeniny.



Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.



Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.



Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?






Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.