"Ven příliš nevycházíme. Po celou noc větráme, jenže ani večery nejsou nijak zvlášť chladné, dvě hodiny před půlnocí bývá pořád ještě 29 stupňů," popisuje Alena Prival, Češka žijící ve Francii, jak čelí extrémnímu horku, se kterým v těchto dnech zápolí jih Evropy. Středofrancouzské město Clermont-Ferrand, kde spolu s manželem žijí, podle ní na horké počasí reaguje kupříkladu tím, že prodlužuje otevírací dobu městských parků, aby se zde mohli ochladit i ti, kteří bydlí v bytech.
Horka jsou nyní natolik významné téma, že se stala číslem jedna debat s přáteli. "Když se s někým potkáme, tak první věc, o čem se bavíme, je právě vedro," vysvětluje Prival. "Všichni si stěžujeme, jak nám je horko. Snažíme se ochladit, jak můžeme. Manžel pracuje z domova a po celou dobu má mokrý ručník za krkem, případně na nohou," líčí.
Francii zasáhla v tomto týdnu vedra, kdy teplota na některých místech dosahuje až 43 stupňů Celsia. Meteorologové v úterý kvůli horkému počasí vyhlásili červený, tedy nejvyšší stupeň varování ve 14 departementech z 96 a na pěti meteorologických stanicích padly teplotní rekordy pro tento den. Například v Saint-Côme-d'Olt v Aveyronu podle Météo France naměřili 42,9 stupně Celsia a ve vesnici Les Sauvages měli 37,2 stupně, přičemž místo měření se nachází v nadmořské výšce 831 metrů.
Ve středu počet "červených" regionů klesl na pět, přesto však meteorologové i nadále varují před teplotami, které místy mohou dosahovat ve stínu hodnot 40 až 42 stupňů Celsia. Podobné teploty se očekávají i ve čtvrtek.
Horka se stala součástí politického boje
Tropické teploty a boj proti horku se dokonce staly předmětem politického boje. Lídryně krajní pravice a členka Národního sdružení Marine Le Penová prohlásila, že pokud se její strana dostane k moci, přijme po celé zemi rozsáhlý plán na instalaci klimatizačních zařízení po celé zemi. Na její slova reagovala šéfka francouzské Strany zelených Marine Tondelierová, která se Le Penové vysmála a místo toho navrhla plány na zazelenění měst a na kýžené zvýšení tepelné "obranyschopnosti" budov.
"Je klimatizace krajně pravicová záležitost?" zeptala se podle deníku The New York Times provokativně jedna francouzská diskusní show na YouTube, což odráželo, nakolik kontroverzní se tato otázka stala. Zatímco jedna část politického spektra klimatizaci obhajuje - argumenty, že chladí lidi a zvyšuje produktivitu práce -, jiným zase vadí, že systémy na ochlazení spotřebovávají elektřinu a vhánějí jimi produkovaný horký vzduch do ulic měst.
Podle Prival se někteří Francouzi o nákup klimatizace v posledních dnech zajímají, další pak kvůli některým zmíněným argumentům volí spíše nákup větráků. "Důležité je, že se vzduch hýbe. Na druhou stranu ti, co bydlí třeba v podkroví, nejspíš volí klimatizaci," líčí z Francie.
Podle listu The New York Times, který cituje Agenturu pro ekologickou transformaci, je v zemi klimatizací vybaveno odhadem 20 až 25 procent domácností. Z dat Evropské unie vyplývá, že v roce 2023 bylo 62,5 procenta energie spotřebované domácnostmi použito na vytápění domů, zatímco na chlazení méně než jedno procento.
Americký deník také analyzoval teplotní data meteorologické služby Evropské unie Copernicus. Ta ukazují, že velká část Evropy nyní zažívá delší období silných veder než před 40 lety. France24 pak z dat stejného programu zjistila, že vlny veder v Evropě jsou čím dál častější a že k nim přispívá změna klimatu.
S horky se kromě Francie potýká také třeba Řecko, které na několika místech čelí rozsáhlým lesním a polním požárům, podobně jako Španělsko, Portugalsko, Chorvatsko, Albánie či Černá Hora.
Ve Španělsku si požár u města Tres Cantos vyžádal život jednoho muže, později úřady uvedly, že při hašení zahynul dobrovolník na severozápadě země v autonomní oblasti Kastilie a León. Jeden voják zemřel také v Černé Hoře. Další oběti si požár vyžádal u města Gramsh v jihovýchodní Albánii.
Kvůli požárům muselo během dne opustit svá obydlí několik tisíc lidí v různých španělských regionech. Na severozápadě Turecka si oheň vyžádal evakuaci několika stovek obyvatel, podařilo se jej ale už dostat pod kontrolu. Extrémní vedra zvýšila riziko vzniku požárů v Maďarsku a Bulharsku.
Evropa se otepluje rychleji než kterýkoli jiný kontinent, a to dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr od 80. let 20. století, vyplývá z dat služby Copernicus. Loňský rok byl v Evropě i celosvětově nejteplejším rokem v historii, uvedla už dříve monitorovací agentura.
