Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o součást masivního nočního útoku, během něhož Rusko použilo více než 400 dronů, desítky raket a střel. Část z nich směřovala přes Ukrajinu k polským hranicím, přičemž nejméně osm dronů proniklo na území členského státu NATO.
Trosky bezpilotních strojů byly nalezeny na 12 místech východního Polska, kromě toho i zbytky jedné zatím neidentifikované rakety. Polský premiér Donald Tusk označil incident za útok útočnými drony, které podle něj startovaly z Běloruska.
Zda byly stroje vyzbrojené, není zatím jasné - experti upozorňují, že Rusko používá i návnadové drony k zahlcení protivzdušné obrany. Podle dostupných informací šlo především o typ Šáhid íránské výroby a jejich ruské varianty Geran-2.
Reakce Polska a okolních zemí
Incident vyvolal okamžitou reakci polských bezpečnostních složek i sousedních států. Polská armáda i policie spustily rozsáhlé pátrací operace, do nichž se zapojilo na 12 tisíc policistů, příslušníci územní obrany, pohraničníci i hasiči. Prezident Karol Nawrocki svolal zasedání Národní bezpečnostní rady a spolu s premiérem oznámil, že Polsko požádá o aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy.
Tento mechanismus umožňuje členským státům konzultovat hrozby a koordinovat odpověď. Polsko ho využívá již potřetí - poprvé po ruské anexi Krymu v roce 2014 a podruhé v roce 2022 po zahájení invaze na Ukrajinu.
Okolní státy, zejména Litva a Lotyšsko, zdůraznily nutnost posílit společnou protivzdušnou obranu. Nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans potvrdil, že jeho země má v Polsku rozmístěné stíhačky F-35, které se podílely na odrážení útoku. Podle deníku Rzeczpospolita byly právě nizozemské stroje klíčové při sestřelování dronů.
Aliance aktivovala protivzdušnou obranu
Severoatlantická aliance potvrdila, že kromě polských F-16 byly do akce vyslány také nizozemské stíhačky F-35, italské letouny včasné výstrahy AWACS, tankerové letouny a německé systémy Patriot. Generální tajemník NATO Mark Rutte incident označil za "absolutně bezohledný" krok Moskvy a zdůraznil, že aliance bude incident plně vyhodnocovat.
Podle zdrojů agentury Reuters považuje NATO vpád dronů za úmyslný akt, nikoliv však přímý útok.
Nasazení spojeneckých sil ukázalo, že alianční systém protivzdušné obrany funguje jako celek. Rychlá reakce stíhaček a sestřelení části bezpilotních strojů má být signálem odhodlání bránit integritu vzdušného prostoru NATO.
Zároveň ale incident upozornil na slabiny. Drony jsou levnější a hůře zjistitelné než rakety či letadla a jejich množství může protivzdušné systémy snadno zahlcovat.
Ruský test, nebo provokace?
Podle ukrajinského analytika Sergeje Sumlennyho mělo Rusko během útoku několik cílů: testovat technické možnosti polské a alianční protivzdušné obrany, sledovat politické reakce Západu, podněcovat napětí mezi Polskem a Ukrajinou, vyvolávat debaty o smyslu vojenské podpory Kyjevu a celkově demoralizovat veřejnost i elity NATO.
Russian goals in the last night Poland attack were:
— Sergej Sumlenny, LL.M (@sumlenny) September 10, 2025
1) Testing technical parameters of Polish / Nato air defense
2) Testing political respond first of all from the U.S., but also Nato
3) Fuelling Polish-Ukrainian tensions through bot farms ("Ukraine let drones come" vs "Poles are…
"Jsem si jistý, že těch cílů bylo více. Ale už teď lze říci, že Moskva chtěla ukázat slabiny aliance," dodal Sumlenny.
Britský expert Tony Lawrence z Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost v Tallinu pro Aktuálně.cz zdůraznil, že incident ukázal vysokou úroveň připravenosti NATO. Podle něj polská reakce i zapojení spojenců dokázaly, že systém kolektivní obrany funguje. "Pokud to byl ruský test, pak jsme obstáli velmi dobře, alespoň po operační stránce," řekl Lawrence.
Zároveň však varoval, že kapacity protivzdušné obrany NATO nejsou neomezené a část z nich už byla přesunuta na podporu Ukrajiny. "Drony představují složitou výzvu - ne vždy je možné je detekovat a není ani racionální střílet drahé rakety na každý stroj, který nakonec spadne do pole," konstatoval Lawrence.
Incident v Polsku tak znovu potvrdil, že válka na Ukrajině má přímé dopady i na členské státy NATO. Zatímco Moskva podle expertů testuje odhodlání aliance, Varšava a její spojenci se snaží ukázat jednotu a připravenost. Jak dlouho bude Evropa čelit podobným provokacím a zda přerostou v přímou konfrontaci, zůstává zatím otevřenou otázkou.
