Religiozita na frontě není jen soukromou záležitostí víry, ale každodenní součástí života mnoha ukrajinských vojáků. Vyplývá to z rozhovoru s řeckokatolickým kaplanem Otcem Serhijem Bondarenkem, který vznikl v rámci pořadu Spotlight Hlasy z fronty.
„Když je opravdu těžko a situace se zdá bezvýchodná, obracejí se vojáci k vyšším silám – k Bohu, ke strážnému andělovi. Mnozí se vracejí z bojových úkolů a říkají, že zažili neuvěřitelné zázraky. A říkají to jak věřící, tak i nevěřící,“ popisuje kaplan, který od roku 2023 slouží ve frontovém útvaru.
Bondarenko do armády vstoupil dobrovolně. „Už před dvěma a půl lety, v roce 2023, jsem podepsal kontrakt a nastoupil do služby u 101. brigády teritoriální obrany,“ říká. Podle něj nejsou na frontě potřeba jen zbraně a logistika, ale i duchovní podpora.
Jak se projevuje víra na frontě?
„Probíhá rozsáhlá ruská invaze a v armádě jsou potřeba různé specializace: kuchaři, dělostřelci. Zároveň jsou mezi vojáky i věřící lidé, a proto jsou potřeba také kněží.“
Dodává, že o kaplany měli zájem i samotní vojáci: „Sami vojáci dokonce žádali našeho biskupa, aby poskytl někoho jako vojenského kaplana, a tak jsem s tím souhlasil.“
Víra se podle něj na frontě projevuje velmi konkrétně. „Většina z nich má křížky, ikony. Skoro všichni je mají – připomínají jim církev a Boha. I nevěřící je často nosí jako talisman – říkají si, že to neuškodí, že to nebude zbytečné,“ popisuje.
Náboženský život je navíc pluralitní: v brigádě působí vedle řeckokatolického kaplana i pravoslavní a protestantský duchovní. „Díky tomu jsme schopni v případě potřeby zajistit duchovní a náboženské potřeby jakékoliv konfese,“ vysvětluje.
Spolupráce podle něj funguje bez ohledu na vyznání: „Když je někde například jen řeckokatolík a je potřeba pravoslavný kněz, prostě mu zavoláš.“
Alkohol je problém
Kaplan ale mluví i o temnějších stránkách frontového života. Válka podle něj trvá už skoro čtyři roky a stres je obrovský. Největší úlevu přináší dovolená: „Dovolená stres odstraňuje nejlépe – 15 až 20 dní s rodinou, s dítětem, s manželkou.“
Ne všichni ji ale chtějí využít. „Někteří vojáci naopak ani nechtějí jet na dovolenou. Říkají: ‚Mám tady tak důležitý bojový úkol, že nechci odjet.‘ A my jim naopak říkáme: ‚Ne, běž si odpočinout, uvidíš manželku, dítě, vrať se silnější. Fronta bez tebe nezkolabuje, bez jednoho člověka.‘“
Sdílet
