Kaliňák na svém facebookovém profilu označil ředitele BIS Michala Koudelku za "úplného klauna" a obvinil ho, že "ve jménu osobního politického prospěchu je připraven mezinárodně totálně zdiskreditovat a izolovat instituci, kterou dočasně řídí".
Reagoval tak v souvislosti s případem, kdy česká, slovenská a ukrajinská policie zadržely v ukrajinském Dnipru muže podezřelého z bombových výhrůžek českým školám. Slovenské úřady o případu informovaly i navzdory žádosti české strany, aby informace ještě nezveřejňovaly. Zároveň zamlčely možnou ruskou vazbu na ukrajinského útočníka.
Ve svém příspěvku Kaliňák také ironicky poznamenal, že "doufá, že mu do voleb ještě stihne Koudelka poslat číslo účtu, přes který ho údajně financuje Ruská federace". Odkazoval tak na zprávu BIS z roku 2024, podle které Rusko financovalo evropské politiky přes proruský server Voice of Europe.
Právě tomuto médiu Kaliňák poskytl v minulosti rozhovor, jakékoliv napojení na ruské peníze ale odmítl a uvedl, že médium tehdy neznal a že šlo o začátečnickou chybu. Přesto jeho vzkaz šéfovi BIS naznačuje, že mu zpráva leží v žaludku.
Podezření z politikovy proruské orientace ale tímto nekončí. V dubnu 2024 iniciativa Mír Ukrajině zveřejnila fotografii, na níž Kaliňák odchází zadním vchodem z ruské ambasády. Opozice tehdy označila jeho návštěvu za bezpečnostní hrozbu a volala po jeho odvolání. "Konání šéfa poradců předsedy vlády, který se setkává s představiteli velvyslanectví Ruské federace, představuje nezpochybnitelné bezpečnostní riziko pro Slovensko…" uvedl tehdy podle serveru Pravda.sk exministr zahraničních věcí a místopředseda Progresivního Slovenska Ivan Korčok.
Europoslanec však tvrdí, že nešlo o tajnou schůzku, ale o návštěvu konzulárního oddělení kvůli vyřizování víz. Služebním ani neveřejným vchodem podle svých slov na ambasádu nevstoupil, ačkoliv slovenská média po porovnání snímku s Google Street View prokázala opak.
Europoslankyně z Progresivního Slovenska Lucia Yar jeho návštěvu ambasády na svých sociálních sítích komentovala slovy, že si "šel pro instrukce na svou plánovanou cestu do Moskvy". Nedlouho poté totiž společně se slovenským premiérem Robertem Ficem odcestoval do Moskvy při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. Slovenský premiér byl jedním z mála evropských politiků, kteří na oslavy do Ruska, které vede už třetím rokem válku na Ukrajině, dorazili, a sklidil za to rovněž kritiku slovenské opozice i zahraničních lídrů.
Svůj pozitivní vztah k Rusku Kaliňák poodhalil i v rozhovoru pro server interez.sk, kde řekl, že pokud by Rusko ovládlo Kyjev a Užhorod, Slovensko by mělo konečně ekonomicky spolehlivého souseda. Toto vyjádření vyvolalo ostrou kritiku u opozice, prezidenta Petera Pellegriniho i zahraničních pozorovatelů. Další kontroverzi vyvolal rovněž jeho výrok v tomtéž rozhovoru o tom, že je potřeba se připravit na případné rozpuštění NATO.
Erik Kaliňák podle veřejně dostupných informací absolvoval v roce 2015 magisterské studium filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 2018 vstoupil do strany SMER-SD, kterou spolu s Robertem Ficem spoluzakládal jeho strýc a vicepremiér Robert Kaliňák. Ve straně působil jako administrátor sociálních sítí a po dvou letech se stal místopředsedou strany. V roce 2023 byl zvolen poslancem Národní rady, je rovněž šéfem sboru poradců předsedy vlády. Od roku 2024 má také mandát europoslance v Evropském parlamentu.
