Venku je poměrně teplý zářijový den, lidé sedí v parku a pijí kávu, vedle nich hraje klavír pomalé melodie a stejným tempem se odehrává celý život okolo. Nic v centru Kišiněva nenasvědčuje tomu, že Moldavsko teprve před několika hodinami rozhodlo možná nejdůležitější hodnotový souboj v dějinách země, jak o parlamentních volbách mluvili politici a média.
Průzkumy přitom naznačovaly, že by počet hlasů mezi hlavními dvěma rivaly - proevropskou PAS a proruským Vlasteneckým blokem - mohl být poměrně vyrovnaný. Jenže celá třetina voličů byla ještě pár dní před volební nedělí nerozhodnutá a čísla zároveň nereflektovala preference ze separatistického Podněstří ani hlasy z moldavské diaspory, která žije různě po světě. I její hlasy nakonec rozhodly ve prospěch obhajujícího PASu.
To ovšem příliš nehrálo do karet bývalému moldavskému prezidentovi a lídrovi opozičního Vlasteneckého bloku socialistů a komunistů Igoru Dodonovi, který na pondělní poledne svolal kvůli obavě z "ukradených voleb" protest před budovu parlamentu.
"PAS prohrála volby v zemi a zůstává u moci jen díky diaspoře. My se ale nevzdáváme a podali jsme odvolání k Ústřední volební komisi," řekl Dodon novinářům. Protestů se podle reportérů na místě účastnilo až tisíc lidí, po chvíli se ale rozplynul a zhruba po hodině už bylo na místě víc novinářů než protestujících.
Prezidentka: Moldavský lid zvolil svobodu
Moldavská prezidentka Maia Sanduová prohlásila, že výsledek hlasování není vítězstvím strany nebo voličů, ale celé země. Na rozdíl od konkurenčního Vlasteneckého bloku, který prosazuje nákup ruského plynu a nedávno byl jednat v Moskvě, totiž PAS slibuje těsnější spolupráci s evropskými zeměmi a co nejrychlejší vstup do EU.
"Chceme, aby tato země zůstala součástí svobodného světa. Bez ohledu na to, jak těžké to je, bez ohledu na to, jak velký je a bude tlak ze strany Moskvy. Budeme pokračovat ve vládě, protože věříme v mír. Evropská unie je mírový projekt, protože staví na ve svobodě a demokracii - a to je volba moldavského lidu," prohlásila Sanduová na tiskové konferenci po volbách.
V souboji o to, jestli se země definitivně rozhodne pro evropskou integraci a do několika let do EU vstoupí, nebo bude stavět spíše na vztazích s Moskvou, na jejíž nadvládu převážně starší generace stále vzpomíná (zejména kvůli trvající chudobě), se hovořilo také o tom, jakou roli budou mít dezinformace či hlasy placené uprchlým oligarchou Ilanem Šorem, který žije v moskevském exilu.
Kupčení s hlasy i zaplacené dezinformace
Podle investigací, které v minulých dnech nezávisle na sobě zveřejnila televize BBC a místní deník Ziarul de Garda, vznikaly telegramové a tiktokové kanály, které kritizují současnou vládu, prezidentku Maiu Sanduovou a proevropské směřování země, a vehementně podporují opozici. Prsty v tom podle novinářů má právě i oligarcha Šor.
Moldavští policisté v uplynulých dnech také odhalili, že se Rusko v zemi pokouší o kupování hlasů a také finančně podporuje šíření dezinformací. Nakonec to ale vypadá, že peníze přesvědčily spíše tu část voličů, která by stejně šla volit Vlastenecký blok a další strany kritizující vládu.
PAS se ovšem i přes jasné vítězství bude muset potýkat s kritikou z různých stran. Hned několik lidí, se kterými reportér Aktuálně.cz přímo na místě o jejich volebních preferencích hovořil, totiž přiznalo, že je podle nich dobré se Evropě co nejvíc přiblížit, a proto se rozhodli PAS volit navzdory tomu, že je v minulých letech zklamal.
"Chci být v Evropské unii, takže nechci volit Dodona, ale nelíbí se mi, co dělá nebo spíš nedělá PAS. Nemám ale alternativu," prohlásila při povolebním setkání s reportérem Aktuálně.cz žena středního věku, která se představila jako Ludmila.
"Zaminované" mosty nadále rozdělují zemi na dva kusy
Otázkou také je, jestli se vládě podaří - či spíš zda se vůbec pokusí - uklidnit situaci s levým břehem řeky Dněstr a separatistickým Podněstřím. To totiž kvůli válce na Ukrajině, uzavření hranic s ní a utažení kohoutů s velmi levným ruským plynem, bojuje se stále nepříznivější ekonomickou situací.
Velká část obyvatelstva Podněstří - de iure neexistující republiky - má totiž také moldavský pas a volit nakonec přešlo na pravou břehu Dněstru 12 tisíc z nich. Vláda jim ovšem situaci vůbec neulehčila, místo 30 volebních místností z loňských prezidentských voleb jich pro tyto voliče otevřela pouze 12. Kvůli bezpečnostním hrozbám pak některé z nich preventivně uzavřela a zároveň omezila provoz na šesti mostech přes Dněstr kvůli opravám oznámeným jen několik dní předem.
Jeden z mostů, na kterém byl natáčet reportér Aktuálně.cz, policisté během jeho návštěvy z moldavské strany na zhruba čtyři hodiny uzavřeli. Údajně kvůli tomu, že je zaminovaný. To se ovšem zřejmě vztahovalo jenom na jednu jeho část, levobřežní polovina byla totiž volně přístupná.
Kromě komplikací v Podněstří bylo složitější volit také v Rusku, kde byly otevřeny pouze dvě volební místnosti. A do moldavské vlády se kvůli tomu hned opřel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Statisíce Moldavanů byly zbaveny možnosti volit v Ruské federaci, protože pro ně byly otevřeny pouze dvě volební místnosti. To samozřejmě nestačilo a neumožnilo všem, kteří chtěli volit, aby tak učinili," postěžoval si.
Výsledky voleb naopak přivítalo mnoho evropských států, v pondělí se k nim pochvalně vyjádřili předsedové vlád Německa a Polska a francouzský prezident. "EU a Moldavsko mají společnou budoucnost," uvedli v pondělí zmínění lídři evropských zemí podle zpravodaje ČTK v Bruselu.
