


Zatímco šokovaný svět v úterý přemýšlel, co znamenají apokalyptické výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu, že „v noci zničí celou civilizaci“, v zákulisí probíhala čilá diplomatická aktivita. Jejím cílem bylo domluvit příměří znesvářených stran na Blízkém východě na základě desetibodového plánu, který předal Teherán pákistánským vyjednavačům.

V noci na středu dal Trump - nehledě na vlastní silná slova - spolupracovníkům najevo, že se s tímto plánem „dá pracovat“. A to navzdory tomu, že podle všeho obsahuje několik bodů, které Washington v minulosti rázně odmítal, jak si všimla některá světová média.
Americký web Axios teď přišel s detaily toho, jak probíhal sled událostí kolem nejsledovanějšího středečního bodu. Klíčovou roli v něm hrál nejvyšší íránský vůdce Modžtába Chameneí. Ten poprvé od začátku války nařídil svým vyjednavačům, aby se přiblížili k dohodě, řekly webu tři zdroje obeznámené s celou situací.
Přestože Trump dával v zákulisí najevo souhlas s případným příměřím, zdroje blízké americkému prezidentovi podle Axiosu do poslední chvíle nevěděly, jaký výsledek se dá očekávat.
Však také zástupci amerických sil na Blízkém východě a představitelé Pentagonu strávili závěrečné hodiny před vypršením úterního ultimáta na zprovoznění Hormuzské úžiny přípravami na masivní bombardování íránské infrastruktury. Během plánování se snažili zjistit, k jakému řešení se Trump nakonec přikloní. „Neměli jsme tušení, co se stane. Bylo to divoké,“ řekl Axiosu jeden z představitelů ministerstva obrany.
Desetibodový plán ukončení války na Blízkém východě
1. Úplné ukončení války v Iráku, v Libanonu a v Jemenu.
2. Úplné a trvalé ukončení války s Íránem bez časového omezení.
3. Úplné ukončení všech konfliktů v regionu.
4. Znovuotevření Hormuzského průlivu.
5. Vypracování protokolu a podmínek k zajištění svobody a bezpečnosti plavby v Hormuzském průlivu.
6. Úplné uhrazení nákladů na obnovu Íránu.
7. Úplný závazek zrušení sankcí vůči Íránu.
8. Uvolnění íránských finančních prostředků a zmrazených aktiv držených Spojenými státy.
9. Írán se plně zavazuje, že nebude usilovat o získání jakýchkoli jaderných zbraní.
10. Okamžité příměří vstoupí v platnost na všech frontách ihned po schválení výše uvedených podmínek.
Zdroj: BBC na základě zpravodajství íránské státní televize.
Spojenci v regionu se zároveň v případě masivního amerického úderu připravovali na íránskou odvetu v nebývalém rozsahu. A stejně tak někteří íránští civilisté opouštěli své domovy ve snaze vyhnout se hlavním náporům původně plánovaných úderů.
Již předchozí den to nevypadalo s možností domluvit příměří dobře. V pondělí ráno, když Trump na velikonoční oslavě v Bílém domě mluvil k davu, telefonoval mu jeho rozzlobený emisar Steve Witkoff. Americký vyslanec pákistánským vyjednavačům řekl, že íránský desetibodový protinávrh, který USA právě od nich obdržely, je „katastrofa, katastrofa“, uvedl zdroj s přímou znalostí situace.
Důsledkem této skepse byl posléze „chaotický“ den plný různých pozměňovacích návrhů, kdy pákistánští mediátoři mezi Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Araqčím schvalovali nové kompromisní detaily plánu. Do jednání byli zapojeni také egyptský a turecký ministr zahraničí, kteří se snažili pomoci překlenout rozdíly v názorech mezi oběma stranami bojů.
V pondělí večer měli mediátoři souhlas USA s aktualizovaným návrhem dvoutýdenního příměří. Poté už bylo na Chameneím – který se podle zdrojů v pondělí a úterý aktivně podílel na celém mírovém procesu – aby učinil zásadní rozhodnutí z íránské strany.
Zapojení nového nejvyššího vůdce bylo pracné. Chameneí tváří v tvář aktivní hrozbě atentátu ze strany Izraele komunikoval především prostřednictvím zpráv, které si předávali kurýři, což celý proces notně zdržovalo. Nakonec přes Chameneího prošla všechna důležitá rozhodnutí. „Bez jeho zelené by k dohodě nedošlo,“ uvedl Axiosu regionální zdroj.



V úterý se ale zdálo, že je vše ztraceno, zvláště poté, co Trump varoval, že „v noci zemře celá civilizace“. Některá americká média v tu chvíli uvedla, že Írán v reakci na tato ostrá slova ukončuje rozhovory. Zdroje zapojené do jednání ale Axiosu sdělily, že tomu tak není, že ve skutečnosti došlo k určitému posunu vpřed.
A to zejména poté, co se do diplomatické debaty vložil i americký viceprezident J. D. Vance, který právě trávil čas podporou maďarského premiéra Viktora Orbána v Budapešti. Podle Axiosu Vance z maďarské metropole intenzivně telefonoval a na dálku mírnil obavy při jednání s pákistánskými prostředníky.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl mezitím celý den v těsném a častém kontaktu s Trumpem a jeho týmem – Izraelci měli totiž čím dál větší obavy, že ztratili kontrolu nad procesem.
V úterý navíc pákistánský premiér Šehbáz Šaríf zveřejnil pracně dojednané podmínky příměří na síti X a vyzval obě strany k jejich přijetí. Trump začal poté okamžitě dostávat telefonáty a textové zprávy od „jestřábích spojenců a důvěrníků“ (mezi takzvané „jestřáby“ podle médií patří například republikánský senátor Lindsey Graham – pozn. red.), kteří na něj naléhali, aby plán příměří odmítl.
Ten nakonec na jejich naléhání nedbal a plán přijal. Krátce před zveřejněním své odpovědi Trump (zveřejnil ji na své sociální síti Truth Social, více o tom píšeme zde – pozn. red.) ještě hovořil s Netanjahuem, aby znal jeho názor.

Pak dostaly události rychlý spád. Již 15 minut po Trumpově příspěvku dostaly americké síly rozkaz k ústupu. Aráqčí následně uvedl, že Írán bude dodržovat příměří a otevře Hormuzský průliv plavidlům operujícím „v koordinaci s íránskými ozbrojenými silami“.
Zatím není jasné, do jaké míry Írán povolí obnovení lodní dopravy nebo jak neochvějný bude Netanjahu v dodržování příměří.
Vysoký izraelský úředník řekl Axiosu, že Netanjahu dostal ujištění, že USA budou v mírových rozhovorech trvat na tom, aby se Írán vzdal svého jaderného materiálu, ukončil obohacování uranu a upustil od hrozby balistických raket.
Vance pravděpodobně povede americkou delegaci na jednáních plánovaných na pátek v Pákistánu. Mezi vizemi USA a Íránu ohledně dohody stále existují velké rozdíly. To je podle Axiosu důvodem k obavám ohledně možnosti obnovení války.



Provoz německé letecké společnosti Lufthansa a tří jejích divizí v pondělí ochromila dvoudenní stávka pilotů. Začala minutu po půlnoci a potrvá do úterní půlnoci. Omezení, která z ní vyplývají, se dotkla letišť po celém Německu. Zrušeno bylo i 18 spojů mezi Prahou a dvěma největšími německými letišti ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově.



Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky.



Nadcházející týden v Česku bude spíš oblačný, srážek bude málo a teplotní maxima přes den většinou pod 20 stupni Celsia. Vyjasnit by se mohlo koncem týdne. Zejména na Českomoravské vrchovině dnes bude vítr s nárazy o rychlosti až 55 kilometrů v hodině. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu.



Spor mezi Hradem a ministrem zahraničí, odmítnutí smlouvy s Vatikánem i vlastní ambice na pražský magistrát. „To, co se teď děje, je hnáno osobou Petra Macinky, který prostě rád provokuje,“ říká senátor Václav Láska v pořadu Spotlight Zuzany Tvarůžkové.



Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost. V reakci na vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách to napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž instituce měla s dosavadní vládou premiéra Viktora Orbána dlouholeté spory.