Rozhovor spolu vedeme v dopoledních hodinách, tak si nejprve shrňme, co víme o tom, k čemu došlo v noci a nad ránem v Polsku.
Víme, že několik dronů vstoupilo do polského vzdušného prostoru a několik jich bylo sestřeleno zbraňovými systémy NATO a Polska. To je zhruba vše, co v tuto chvíli víme.
Neznáme přesný počet a nevíme, kolik jich bylo sestřeleno (mluvčí polského ministerstva obrany okolo středečního poledne uvedla, že na území Polska bylo dosud nalezeno sedm dronů a části jedné rakety zatím blíže neurčeného původu - pozn. red.). Nevíme, zda šlo o úmyslný útok, anebo zda šlo jenom o nějakou technickou chybu.
Širší kontext je takový, že v úterý večer a v noci došlo k dalšímu rozsáhlému útoku na Ukrajinu. Opět útočily ruské drony a rakety. Dnes ráno hovořil prezident ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o 415 bezpilotních letounech a 40 raketách, které byly vypáleny proti Ukrajině. A z tohoto počtu něco kolem osmi dronů vstoupilo do polského vzdušného prostoru a některé byly sestřeleny.
Stíhačky NATO tedy reagovaly. Co to svědčí o připravenosti aliance?
Ukazuje to na vysokou úroveň připravenosti. Neznáme všechny podrobnosti, ale z toho, co zatím můžeme vyčíst, se zdá, že polská reakce byla dobrá. Varšava má samozřejmě plné právo sestřelit stroj, který se nachází v jeho vzdušném prostoru.
Zdá se, že se zapojili i někteří spojenci, což znamená, že dobře fungoval i integrovaný systém protivzdušné obrany Severoatlantické aliance. Z toho plyne, že NATO považuje celý evropský vzdušný prostor za jeden celek. A fakt, že se objevily v akci i nizozemské F-35, ukazuje, že systém funguje docela efektivně. Jestli to byl ruský test, tak jsme prošli velmi dobře, alespoň po operační stránce.
Už se začalo hovořit o tom, že by mohlo jít o testování reakční doby ze strany Ruska. Neptám se vás, jestli to bylo testování, protože to nemůžeme vědět. Ale pokud by šlo o testování, co pro nás znamená, když se Rusko rozhodne nás testovat?
To může znamenat celou řadu věcí a pravděpodobně pro to neexistuje jediné vysvětlení. Ale mohlo by jít o nějaký technický test schopností NATO. Mohla by to být provokace, která má vyvolat nějakou reakci. Mohlo by jít o součást informační operace, jejímž cílem je podkopat - zejména v Polsku - podporu Ukrajině a vojenskou podporu vlády v Kyjevě.
Myslím tím, že to může být cokoliv z toho a také nic z toho. Mohlo totiž také jít jen o katastrofální chybu ruských bezpilotních prostředků. Bělorusové ve středu ráno rovněž sestřelovali drony.
Podle mě není pochyb o tom, že jde o ruské drony.
Není to poprvé, co na území Severoatlantické aliance vstoupil a pak spadl dron, nedávno jsme na Aktuálně.cz psali například o dronu, který spadl v Litvě. Dá se na základě těchto zkušeností říct, kdy a jaké informace můžeme očekávat?
Můžeme očekávat technické informace, součástí toho je samozřejmě opět informační operace. Co se týče motivů nebo příčin, tak mě překvapilo, pokud bychom se něco dozvěděli. Jediní lidé, kteří to vědí, jsou v Kremlu a ti nám to pravděpodobně neřeknou.
Co může NATO a země, které mají společné hranice s Ruskem, s Běloruskem, s Ukrajinou udělat více pro ochranu svého území před "výlety" takových dronů?
Existuje celá řada možností. Myslím tím, že tou nejzřejmější by bylo nasazení většího množství prostředků protivzdušné obrany na východním křídle aliance. Ale to je na pořadu jednání NATO již několik let. Existovala myšlenka, že by se schopnosti protivzdušné obrany přesunuly na východní křídlo, což se ve skutečnosti neuskutečnilo.
Část problému spočívá v tom, že v celém NATO prostě nemáme dostatek schopností protivzdušné obrany, abychom to mohli provést. A mnoho z toho, co jsme měli, jsme darovali Ukrajině.
Můj odhad je, že to nebude mít nějakou okamžitou reakci ze strany aliance. Možná nás to přiměje k tomu, abychom byli připraveni uvalit další sadu sankcí vůči Rusku. Pokud by něco takového přijali ve Spojených státech, tak by to bylo dobré.
A jsme na takové formy útoků v budoucnu dostatečně připravení?
Obecně lze říci, že východní křídlo NATO je dobře sledováno. Má dostatek radarů, aby se vypořádalo s hrozbami většího rozsahu. Ale drony mohou proklouznout, protože pokrytí protivzdušné obrany tam není úplné. Takže protivzdušná obrana NATO je primárně určena pro letadla, pro bojová letadla v době války.
Drony, které prošly v posledních letech prudkým vývojem, systémy nemusejí vždy detekovat. Jak jste říkal, drony už spadly do Litvy, jeden byl také v Lotyšsku, další v Rumunsku a ani v Polsku to není poprvé. Zároveň pokud nejsou považovány za nějakou hrozbu, tak se můžete rozhodnout je prostě "nesejmout". Proč plýtvat drahými raketami protivzdušné obrany na sestřelení něčeho, co se prostě zřítí někam do pole? Máme mezery ve schopnostech protivzdušné obrany.
