"Mám na ruskou vládu pouze jednu prosbu. Pokud další raketa nebo letadlo vstoupí bez povolení, úmyslně nebo omylem, do polského vzdušného prostoru a bude sestřeleno a trosky spadnou na území NATO, prosím, nechoďte sem si na to stěžovat. Byli jste varováni," uvedl na adresu Moskvy během zasedání Rady bezpečnosti OSN polský ministr zahraničí Sikorski. Vyjádřil se tak v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO.
Tony, je východní část Severoatlantické aliance skutečně v nebezpečí?
Ne, nemyslím si to. Tedy pokud tím nebezpečím myslíte riziko vojenského útoku ze strany Ruska na některou z členských zemí NATO. Rusko je stále velmi silně vázáno na Ukrajinu a nemá kapacitu otevřít druhou frontu s NATO. Byla by to katastrofa pro ně a samozřejmě i pro nás. Jedná se tedy o provokace. Avšak riziko těchto věcí spočívá v tom, že se mohou vymknout kontrole, zejména v případě narušení vzdušného prostoru, které jsme viděli, když se používají vojenské prostředky.
Hrozí, že dojde k eskalaci, pak k další eskalaci následované eskalací - a najednou se téměř náhodou ocitnete v konfliktu. Nemyslím si, že se Rusové snaží vyprovokovat NATO k válce, ale zvyšuje to pravděpodobnost, že se tam náhodou dostaneme. V takové situaci je tedy třeba zachovat chladnou hlavu.
Takže se na rozdíl od představitelů Polska nedomníváte, že nejlepší odpovědí NATO by mělo být sestřelení ruských letadel?
Ne, myslím tím, že na jakékoli provokace tohoto druhu je třeba reagovat rázně. A je možné, že jsme dospěli do bodu, kdy jsou opatření, která navrhovali polský premiér a ministr zahraničí, nezbytná. Vždycky jsme věděli, že Rusko reaguje na sílu a respektuje ji a že bude i nadále využívat jakýkoli projev slabosti. Možná jsme tedy nyní v bodě, kdy musíme ukázat trochu síly a podniknout nějaké důraznější kroky vůči těmto provokacím.
A tím důraznějším krokem tedy je sestřelení ruských letadel?
Pro Polsko je to mnohem jednodušší - může to udělat na národní úrovni. Stačí použít národní prostředky a rozhodnout na národní úrovni. Tady v pobaltském regionu (Tony Lawrence nyní působí v Estonsku - viz box) je to mnohem těžší, protože zdejší vzdušná ochrana je zajišťována rotací spojenců NATO, kteří sem přijíždějí zhruba na čtyři měsíce.
Myslím, že dnes (rozhovor byl nahráván v úterý 23. září - pozn. red.) budeme vědět více, protože NATO se schází, aby projednalo celou situaci na základě žádosti Estonska o konzultace podle článku 4 Severoatlantické smlouvy. Ale moje domněnka je, že v rámci NATO bude velmi obtížné dosáhnout nějakého společného názoru ohledně přísnějších pravidel pro zásahy proti takovým vpádům do našeho regionu.
Víte, vzdušnou ochranu Pobaltí zajišťují spojenci. Ti se budou buď obávat eskalace, nebo budou chtít chránit své vlastní letecké posádky. Myslím tím, že se mohou oni sami ocitnout v potížích. V pobaltském regionu pravděpodobně nedojde k velkým změnám, ale v Polsku to může být jinak. Polští představitelé zaujímají velmi tvrdý postoj a dali jasně najevo, že k podobné situaci (narušení vzdušného prostoru) už nemůže docházet.
Co se týče Polska - je pravděpodobnější, že se může znovu jednat o neozbrojené drony, zatímco v pobaltských státech vidíme většinou vpády vojenských letadel.
Teď budeme trochu spekulovat, ale jaká by mohla být potenciální odpověď NATO? Několik dní po našem nedávném rozhovoru někteří spojenci Polska v NATO oznámili vyslání vojenského personálu a vybavení, například česká armáda vyslala několik vrtulníků.
Může to být něco podobného, součástí by mohlo být politické prohlášení. V regionu by mohlo být víc složek protivzdušné obrany, mohli bychom také uvažovat o některých pozemních systémech. Teoreticky můžeme uvažovat o varovných výstřelech a podobných věcech, které opět signalizují mnohem větší odhodlání zasáhnout, než máme v současné době.
Existuje tedy řada možností, které by NATO mohlo přijmout.
V srpnu jsme na Aktuálně.cz zmiňovali text vašeho kolegy Marka Kohva, který psal o tom, že Estonsko je lépe připravené než Ukrajina v roce 2014 a že není další na řadě. Souhlasíte s ním?
Scénář, který se odehrál na Krymu v roce 2014, je v pobaltském regionu velmi nepravděpodobný, už kvůli členství země v NATO a díky dobré správě věcí veřejných, zpravodajským službám, policejním silám. To by Rusku velmi ztížilo zaútočit třeba v Narvě.
Ptám se na to proto, že se objevily nové informace, že Rusové podle výpovědi jejich zběha plánují ještě před Vánocemi omezený útok na Polsko....
Rozhodně to není nemožné, jsem ale přesvědčen, že NATO by na něco takového reagovalo okamžitě a rázně. Spojenci už 75 let tvrdí, že NATO je základem naší bezpečnosti. A pokud NATO selže v testu článku 5, pak by to byl jeho konec.
Tony Lawrence
-
vedoucí programu obranné politiky a strategie v Mezinárodním centru pro obranu a bezpečnost v Tallinnu v Estonsku
-
zaměřuje na různé aspekty obrany a odstrašování v pobaltském regionu, včetně obranné politiky pobaltských států, obranné spolupráce, role NATO a EU a dopadu ruské války na Ukrajině
-
před přestěhováním do Estonska v roce 2004 pracoval 18 let jako státní úředník na britském ministerstvu obrany
-
působil také jako odborný asistent na Baltské obranné akademii v estonském Tartu
Věříte tomu i přes to, jak reaguje Donald Trump?
Je velmi těžké Donalda Trumpa nějak interpretovat a myslím, že bychom se o to ani neměli snažit. Americký velvyslanec v OSN teď zopakoval linii "bránit každý centimetr". Ale zároveň jsme viděli reakci Donalda Trumpa na to, co se stalo v Polsku před dvěma týdny (šéf Bílého domu mluvil v souvislosti s průnikem ruských dronů do vzdušného prostoru Polska jako o možném omylu - pozn. red.).
Pokud jde o naše vlastní schopnosti, Evropané mají určitě nedostatky. Víme to už dlouho, jedním z největších je protivzdušná obrana. Určitě bychom nemohli vést takovou válku, jakou bychom vedli, když by Američané stáli po našem boku. Avšak v posledních několika měsících, či dokonce v posledních několika letech, jsme poměrně odhodlaní a rozhodní podniknout kroky k vybudování vlastních kapacit, abychom byli schopní řešit takovéto mimořádné situace, kdy bychom možná museli jednat bez podpory Američanů.
Nacházíme se v rizikovém období, protože jsme tyto mezery ve schopnostech ještě nevyřešili a bude to ještě nějakou dobu trvat. Zároveň je Rusko v současné době zaneprázdněno Ukrajinou a samo nemá příliš kapacit na to, aby se pustilo do dalšího konfliktu. Myslím si tedy, že nás pravděpodobně čeká bouřlivé období a že budeme svědky dalších provokací, a proto je o to důležitější, abychom na ně reagovali správně a důrazně. Jsem však optimistický a věřím, že za pár let z toho vyjdeme jako Evropané mnohem silnější a lepší.
