Server Politico upozorňuje, že mezi diplomaty nepanuje shoda, jak hluboké by pásmo ve skutečnosti mělo být a zda by jej Kyjev vůbec přijal. V praxi by to totiž znamenalo územní ústupky, které by mohly ukrajinská města vystavit většímu riziku útoků nebo hrozbě opětovné ruské invaze. Spojené státy se do diskuse údajně nezapojily.
Nabízí se připomenutí scénáře na Korejském poloostrově, kde demilitarizovaná zóna již více než 70 let stále fakticky zmrazuje konflikt a nevede k jeho ukončení. Evropští diplomaté se ovšem tomuto přirovnání vyhýbají.
"Na případu Korejského poloostrova vidíme, že zřízení demilitarizované zóny může zmrazit konflikt téměř na věčnost. Ale to nemusí znamenat, že to tak dopadne vždy. Vše by se odvíjelo od dalšího vývoje konfliktu. Pokud by se naplnily scénáře kolapsu Ruska, tak by se situace samozřejmě změnila. Například u Německa to za studené války vypadalo, že to bude trvat navždy, a pak to z ničeho nic skončilo," vysvětluje pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.
Klíčovou otázkou zůstává počet vojáků potřebných k hlídání pásma. V návrzích se objevují odhady od 4000 do 60 tisíc mužů. Aliance má přitom už nyní problémy s přípravou reakčních sil pro obranu svého východního křídla. Mírové jednotky by přitom kromě střežení pásma měly zároveň zajišťovat výcvik ukrajinské armády.
Odměřený dohled, nebo "pásmo smrti"?
Visingr vysvětluje, že nárazníkové zóny mohou mít různé podoby. "Na jedné straně je případ Jugoslávie, kde se udělala čára podél silnice nebo řeky, kde patrolovaly jednotky OSN. Na druhé straně je demilitarizovaná zóna na Korejském poloostrově, kde se nachází hustě zaminované 'pásmo smrti'. Ale vzhledem k tomu, že některé země NATO už začínají vypovídat úmluvy o protipěchotních minách, by to mohlo směřovat spíše ke korejskému scénáři," konstatuje odborník.
Podle Visingra však veškeré debaty o evropských jednotkách na Ukrajině působí zatím spíše akademicky. Kreml tento scénář kategoricky odmítá a na Západě chybí politická vůle k tomu, aby se vojáci na Ukrajinu vyslali i přes ruský nesouhlas.
Pokud by přesto došlo k dohodě o vyslání jednotek, jádro zahraniční vojenské přítomnosti by pravděpodobně tvořily francouzské a britské síly s podporou kontingentů z dalších zemí. Naopak Polsko a Německo již daly najevo, že své vojáky na Ukrajinu nevyšlou.
