Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel útoky již dříve potvrdila s tím, že byly reakcí na střelbu na její vojáky ze strany teroristů v oblasti města Chán Júnis na jihu pásma. Mezi cíli vzdušných úderů byli podle armády vojenští velitelé teroristického hnutí Hamás, včetně šéfa námořních jednotek jeho ozbrojeného křídla.
Podle izraelské armády se incident, při němž nebyl zraněn žádný voják, stal na východní straně takzvané žluté linie příměří, kterou armáda ovládá. Izrael střelbu označil za porušení klidu zbraní, který v pásmu vstoupil v platnost 10. října. Hamás podle AFP odpovědnost za střelbu popřel a naopak obvinil Izrael z toho, že se dopustil nebezpečné eskalace situace, čímž ohrozil příměří.
Deset lidí včetně dvou žen a tří dětí zahynulo podle WAFA při úderu na budovu ministerstva náboženských záležitostí ve čtvrti Askúla ve městě Gaza. Další údery zasáhly čtvrť Šudžáija ve městě Gaza a několik míst v oblasti města Chán Júnis, přičemž v takzvané humanitární zóně Mavásí na západ od města zahynuli čtyři lidé.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při teroristickém útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Izrael následně zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 69 513 Palestinců a dalších 170 745 zranila.
Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté. Od počátku současného příměří bylo v sutinách nalezeno 571 těl lidí zabitých při izraelských úderech z uplynulých měsíců.
