Stínová flotila tankerů, která pomáhá Rusku a Íránu obcházet sankce, čelí dosud největšímu tlaku. Západní země začaly lodě hromadně odstavovat, zabavovat a odebírat jim vlajky. Do hry vstoupila i Ukrajina, která na plavidla útočí svými drony. Cílem je odříznout agresivní režimy od peněz z prodeje ropy, což se podle analýzy týdeníku The Economist začíná konečně dařit.
Na konci ledna se v mezinárodních vodách u Španělska odehrála scéna jako z akčního filmu. Nad tankerem Grinch se objevily vrtulníky francouzského námořnictva. Vojáci loď obsadili, prohledali a odklonili ji do přístavu u Marseille, kde ji nyní hlídají stráže.
Ukázalo se, že plavidlo pod falešnou vlajkou Komorských ostrovů převáželo 730 tisíc barelů ruské ropy. „Jde jen o jeden z mnoha úlovků, které v poslední době uvízly v sítích západních složek,“ hodnotí The Economist.
Flotilu působící „ve stínu“ začal budovat Írán po roce 2010, ale od poloviny roku 2022 se její velikost více než zdvojnásobila. Dnes čítá téměř 700 starších plavidel, která ovládají nastrčené firmy, aby skryly skutečné majitele. Pokud započítáme i lodě, které podvádějí jen občas, je jich až 1500. Tyto lodě často mění jména i barvy a v mezinárodních vodách si tajně přelévají náklad, aby skryly jeho původ. Podle Michelle Bockmannové z firmy Windward je každé páté plavidlo v mezinárodním obchodu „temné“.
I přes četné sankce tyto tankery dál vozí ropu především do Číny a Indie. Jen v prosinci přepravily téměř pět milionů barelů denně, což odpovídá zhruba 11 procentům celosvětového obchodu s ropou po moři. Teď ale tato flotila čelí „dokonalé bouři“.
Západní země mění strategii a místo majitelů se zaměřují přímo na konkrétní lodě. Jen v roce 2025 přibylo na černé listiny 623 plavidel. Téměř polovina tankerů, které loni vozily ruskou ropu, je teď na sankčním seznamu alespoň jedné vlády. Tyto lodě pak nemohou získat pojištění ani využívat běžné banky.
Kromě toho se daří brát plavidlům jejich vlajky. Námořní zákon vyžaduje, aby každá loď byla registrovaná v určitém státě. Bez platné vlajky nesmí loď legálně do přístavů a jakékoli námořnictvo ji může v mezinárodních vodách prohledat. Státy jako Panama a Libérie už začaly podezřelé lodi ze svých registrů vyškrtávat.
Tankery tak končí s falešnými dokumenty a úřady je považují za lodě bez státní příslušnosti, což umožňuje jejich zabavení. Například Německo nedávno poprvé zablokovalo tanker v Baltském moři kvůli podezření na padělanou registraci.
Do boje se zapojila i Ukrajina, která ovšem volí mnohem tvrdší přístup. Od konce listopadu zaútočila pomocí dronů a min na nejméně devět tankerů. „Kyjev věří, že tato taktika funguje,“ říká Charlie Edwards z Mezinárodního institutu pro strategické studie (IISS). Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov navíc plánuje další útoky na Rusko i daleko za jeho hranicemi.
Tento tlak nese své ovoce. Ruská ropa Urals se nyní prodává mnohem levněji než světová ropa Brent. Příjmy Moskvy z prodeje ropy a plynu by mohly brzy klesnout pod 10 miliard dolarů měsíčně. „To by tvrdě zasáhlo finance země, které už tak vyčerpává válka na Ukrajině,“ odhaduje ekonom Jacob Nell, který dříve působil na ruském ministerstvu financí.
Kreml se snaží bránit tím, že přebírá nad stínovou flotilou přímou kontrolu. Je možné, že k ochraně tankerů začne posílat ponorky a stíhačky. To sice Západu ztíží zásahy, ale pro Rusko to bude nesmírně drahé a jeho pokladna bude dál krvácet. „Rostoucí náklady mohou ruskou válečnou mašinérii brzy poslat ke dnu,“ uzavírá The Economist.
Sdílet
Nejnovější videa
