Hamás podle zdroje zřejmě také nebude ochotný vzdát se zbraní, což je jeden z bodů návrhu amerického prezidenta. Podle informací BBC bude také patrně protestovat proti nasazení takzvaných Mezinárodních stabilizačních síl (ISF) v Pásmu Gazy a označí to za formu okupace.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu již na pondělní tiskové konferenci s americkým prezidentem v Bílém domě oznámil, že plán přijímá. Hamás dosud nezveřejnil své oficiální stanovisko a Trump v úterý prohlásil, že skupina má na odpověď tři nebo čtyři dny. Prezident zároveň pohrozil, že následky nepřijetí návrhu by byly "velmi smutné". Katarské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Hamás nyní Trumpův plán zodpovědně zkoumá, podle vysoce postaveného palestinského zdroje jsou do jednání zapojeni zástupci Hamásu žijící v Pásmu Gazy i mimo něj. Lídr vojenského křídla skupiny je podle téhož zdroje odhodlaný v boji pokračovat a plán přijmout nechce, zatímco zástupci Hamásu žijící mimo pásmo byli v poslední době v diskusích odsunuti na vedlejší kolej a nemají přímou kontrolu nad rukojmími, které hnutí vězní již dva roky.
Do jednání, která zřejmě potrvají několik dní, jsou zapojeny i další palestinské frakce. Palestinský islámský džihád, který se podílel na teroristickém útoku ze 7. října 2023 a dříve zadržoval část rukojmích, Trumpův plán již odmítl.
Hamásu se podle informací BBC nelíbí například požadavek, aby propustil všechny rukojmí najednou, čímž by přišel o svou vyjednávací páku. Zároveň nevěří, že Izrael neobnoví vojenskou ofenzivu, jakmile budou rukojmí na svobodě, a to přestože garantem dohody má být americký prezident. Dalším sporným bodem je mapa Pásma Gazy obsažená v plánu, která zřejmě předpokládá nárazníkové pásmo na jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem. Kdo by jej spravoval, není jasné, pokud by do toho ale byl zapojen Izrael, Hamás by byl proti, píše BBC.
V Pásmu Gazy podle BBC většina Palestinců plán podporuje, protože si přeje konec války.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a přes 250 lidí unesli. Následně Izrael zahájil ofenzivu do Pásma Gazy, kde podle palestinských zdrojů zahynulo přes 66 tisíc lidí, většinou civilistů. Velké části pásma byly zcela zničeny a na území je katastrofální humanitární situace.
