"Leží na nás historická odpovědnost. Musíme udělat vše pro to, abychom zachovali možnost řešení dvou států, Izraele a Palestiny, žijících vedle sebe v míru a bezpečí," řekl Macron při projevu na konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou na okraj Valného shromáždění OSN pořádá Francie společně se Saudskou Arábií.
Macron doplnil, že nadešel čas na osvobození všech rukojmích, které drží hnutí Hamás, a zároveň čas na ukončení války, bombardování Pásma Gazy, zabíjení civilistů a jejich nuceného vysídlování. Francouzský prezident také zdůraznil, že vznik francouzské ambasády v Palestině je podmíněn propuštěním rukojmích a dosažením příměří v Gaze.
Francie není jediný stát, který v posledních dnech uznal Stát Palestina. Ke stejnému kroku přistoupily v neděli Británie, Austrálie, Kanada a Portugalsko. Jejich rozhodnutí odsoudil Izrael a Spojené státy.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael, při němž ozbrojenci na 1200 lidí zabili a dalších 251 unesli. Většinu z nich propustili při dvou příměřích zprostředkovaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, od října 2023 zabila v Pásmu Gazy přes 65 tisíc Palestinců. OSN tyto údaje, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé. Deník The Guardian minulý měsíc napsal, že přibližně 83 procent obětí izraelských útoků v Pásmu Gazy byli civilisté. Vycházel při tom ze statistik izraelské armády a ministerstva zdravotnictví v Gaze.
Francie zpočátku ostře odsoudila útok Hamásu a vyjádřila jednoznačnou podporu Izraeli. V posledních měsících však ze strany francouzského prezidenta výrazně zesílila kritika izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy a zhoršující se humanitární situace tamních obyvatel. Svůj záměr uznat Stát Palestina oznámil Macron na konci července.
