Rok 1979 byl rokem změn. V Iráku se stal prezidentem Saddám Husajn, v sousedním Íránu padl šáh a k moci se dostali islamističtí revolucionáři v čele s ajatolláhem Chomejním. Husajn se nového íránského režimu obával. Většinu obyvatel Iráku tvořili šíitští muslimové, stejně jako v Íránu. Irácký diktátor se domníval, že Chomejní se jej chystá svrhnout. Husajn rovněž nebyl spokojen s tím, jak byla smlouvou z roku 1975 vymezena hranice podél řeky Šat al-Arab, která je důležitým dopravním uzlem. V září 1980 učinil Husajn zásadní rozhodnutí: napadne Írán v duchu hesla "nejlepší obrana je útok".
