"V poslední době vidíme, že organizované dezinformační kampaně se často zaměřují na témata, jako je rozsáhlá invaze Ruska na Ukrajinu nebo politika změny klimatu, migrace a rovnosti. Dezinformace se často zaměřují na kontroverzní témata s cílem polarizovat veřejné mínění," říká pro Aktuálně.cz Christopher Coakley, člen komunikačního oddělení Evropského parlamentu v Bruselu.
Dodává, že dezinformace se často snaží vyvolat falešný dojem o debatách nebo postojích v Evropském parlamentu, které se ale nezakládají na pravdě.
Jedním z nedávných příkladů byl projev moldavské prezidentky Sanduové před poslanci Evropského parlamentu o ruském vměšování do voleb. "Některé články na prokremelských webových stránkách tvrdily, že plenární sál byl prázdný a že neměla žádné publikum. Ve skutečnosti byl sál plný poslanců Evropského parlamentu," popisuje Coakley.
Časté jsou také případy, kdy si dezinformátoři jednoduše stáhnou záznam projevu některého z představitelů Evropského parlamentu, vystřihnou jeho určitou část a použijí ji ve zcela jiném kontextu, než v jakém ji daný europoslanec řekl.
Dezinformace pracují s emocemi, tedy pro dezinformační sdělení je typické, že vyvolává vztek, smích a další výrazné pocity.
Stále více se v online prostoru objevují také fotografie upravené pomocí AI, které jsou již tak reálné, že pro laika je téměř nemožné je rozpoznat. V takových případech experti Evropského parlamentu radí, aby se lidé nezaměřovali na vizuální podobu a nesnažili se odhalit chyby v obraze. Naopak by měli zapojit selský rozum a uvážit, jestli obsah dává smysl, nebo ne.
Coakley také radí zajímat se, odkud daná informace pochází. "Pokud se vám zdá, že obsah vyvolává silné emoce nebo je podezřelý z jiných důvodů, doporučujeme lidem, aby se před sdílením s ostatními zastavili, a pokud je to možné, ověřili zdroj informací. Pokud je zdroj anonymní, lze mu důvěřovat?" naznačuje Coakley.
Dvě třetiny lidí nedávno narazily na dezinformaci
Už v roce 2022 Evropský parlament označil dezinformace za rostoucí problém a popsal tento trend ve své zprávě.
Z letošního červencového průzkumu, který si nechal parlament vypracovat, vyplývá, že dvě třetiny Evropanů (celkem 66 procent) byly v uplynulých sedmi dnech vystaveny dezinformacím a falešným zprávám.
Šest z deseti respondentů si je jisto, že dokáží dezinformace rozpoznat, přibližně tři z deseti respondentů si nejsou jisti, zda dokáží v online prostředí odlišit pravdu od lži.
Česká republika je zemí, kde se lidé setkávají s dezinformacemi méně často, z 27 států EU je na třetím místě od konce. Nejčastěji se s tzv. fake news a dezinformacemi potýkají Maďaři, dále Rumuni a Španělé. Nejméně často Finové.
Dezinfo začalo sílit s anexí Krymu
Silný boom dezinformací na sítích přišel v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, do té doby se podvody v online světě týkaly především e-shopů a plateb. Anexe Krymu však znamenala pro Evropskou unii v ostražitosti budíček, protože ji provázela silná dezinformační kampaň.
Evropská komise zavedla takzvaný code of practice, tedy nařízení, jak se jednotlivé platformy mají ve vztahu k dezinformacím chovat. Jednotlivé sítě, jako třeba YouTube, Facebook či Instagram přislíbily, že budou na potírání dezinformačních kampaní pracovat.
Od února 2024 v Evropské unii platí Nařízení o digitálních službách (Digital Services Act). Jeho hlavní smysl je potírat nelegální obsah na internetu, jako například dětskou pornografii či propagaci terorismu.
Každý stát má však pravidla nastavená trochu odlišně, v Německu je například zakázáno zpochybňovat holokaust.
Velké platformy včetně YouTube a Facebooku musí nelegální obsah rychle odstraňovat, a to včetně dezinformací, a moderovat obsah uživatelů.
Boti mohou ovlivnit volby
V případě dezinformací, jejichž obsah je legální a neobsahují žádná zakázaná slova, fotografie ani videa, je ovšem problém nastavit algoritmus tak, aby falešný obsah rozeznal a neohrozil svobodu slova.
Stále větší roli hrají v šíření dezinformací roboti, kteří zaplavují online prostor velkým množstvím falešných zpráv. "Takzvaní boti se k šíření zavádějících informací používají často. Není snadné s jistotou prokázat, že se jedná o automatizovaný účet a ne o skutečnou osobu, ale některé účty se chovají podezřele," vysvětluje Coakley.
"Pokud uživatel publikuje příspěvky 24 hodin denně nebo stovky příspěvků denně, je vysoká pravděpodobnost, že není autentický," podotýká.
Typické pro tzv. boty je také přeposílání jednoho příspěvku ve vysoké frekvenci, třeba 82krát za sekundu, což by žádný člověk nedokázal. Při zpozorování takového chování jsou administrátoři obzvlášť ostražití.
Roboti mohou například publikovat tisíce zpráv o tom, že volby v dané zemi jsou zrušeny, občané se k nim nedostaví, a může to přímo ovlivnit výsledky voleb.
"Díky zákonům, které Evropský parlament přijal, dnes může každý uživatel zjistit, kdo je vlastníkem média, jež daný obsah publikovalo. Vždy byste tak měli být informováni o tom, kdo zaplatil za propagované příspěvky, pokud se jedná o politický obsah," připomíná Coakley.
Cílem je podkopat důvěru, ne přesvědčovat
Europoslanci zdůrazňují, že určité státy jako například Rusko a Čína, se aktivně podílejí na šíření dezinformací, ale nejsou jedinými.
"Cílem politických dezinformací často není přesvědčit lidi o jedné falešné myšlence, ale podkopat důvěru a obecně prohloubit rozdělení v našich společnostech. Z tohoto důvodu je důležité, aby každý člen společnosti, bez ohledu na své politické názory, přispěl k boji proti dezinformacím," vysvětluje Coakley.
Důvody, proč někdo připravuje a šíří dezinformační zprávy, videa či fotografie, však nemusí být jen politické. Dezinformátoři mají různé motivy. Někteří se snaží vydělat peníze na takzvaných click baits, tedy lákavých článcích a videích, u nichž každé kliknutí znamená výdělek.
Sestavte si svou dezinformační kampaň pro želvu
Evropská unie se nyní snaží především analyzovat chování dezinformátorů. Používá k tomu takzvaný ABC rámec, což znamená Actors, Behavior, Content (v překladu "herci, chování, obsah", pozn. red.). Tedy nejprve zjišťuje, kdo za klamavým obsahem stojí, co konkrétně tito lidé dělají a jaké jsou vlastnosti publikovaného obsahu.
Proti dezinformacím se Evropský parlament snaží bojovat osvětovou kampaní, aby lidé sami rozeznali znaky klamavých sdělení, nepodléhali jim a nešířili je dál.
"S podporou poslanců Evropského parlamentu jsme také zavedli řadu opatření k prevenci a boji proti dezinformacím. Aktivně informujeme o práci poslanců, abychom předem vyvrátili dezinformační narativy. Snažíme se zvyšovat povědomí o tom, jak rozpoznat dezinformační techniky, které mají za cíl oklamat," říká Coakley.
Parlament založil a provozuje speciální internetovou sekci zaměřenou na dezinformace, kde informuje například o taktikách dezinformátorů nebo dává návod, jak o informacích přemýšlet, jak ověřovat jejich zdroje a jak rozpoznat podezřelé sdělení.
Podobně funguje také youtubový kanál Evropského parlamentu s videonávody, jak dezinformační obsah rozpoznat.
Pracovníci parlamentu také vyvinuli humornou online hru Vote for Turtle, v překladu Volte želvu. Tato pětiminutová hra staví uživatele do role dezinformátora, jeho úkolem je vytvořit dezinformační kampaň proti domácím zvířatům, za použití typických nástrojů dezinformátorů, tedy emociálních slov, polarizace, manipulace, záplavy příspěvků či umlčení protistrany.
