Antonis Kleanthis vypráví, že jsou dokonce i případy, kdy uprchlíci nechtěli tábor opustit, protože to i přes velmi skromné podmínky bylo po dlouhé době první místo, kde se lidé prchající do Evropy cítili relativně bezpečně a v klidu. Po získání azylu si musí sami najít práci i bydlení, což není vždy lehké.
