Evropský parlament

Evropa jde k volbám. Projděte si kandidáty, hlavní témata a vše další, co vás zajímá

Jiří Kropáček, Kateřina Zichová, Euractiv.cz

21. 5. 2024 14:56

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 7. a 8. června. Na 373 milionů oprávněných voličů v Evropě si zvolí 720 nových europoslanců. Česko spolu se Slovenskem, Maltou a Irskem jako jediné země v EU neumožňují hlasovat ze zahraničí. Průzkum Eurobarometru z poloviny dubna zjistil, že o letošní volby se zajímá více Evropanů než před pěti lety.

Evropský parlament a jeho frakce

Infografika: Aktuálně.cz | Foto: europa.eu, Reuters

Evropský parlament a jeho frakce

V Evropském parlamentu nyní působí celkem 705 europoslanců, mezi nimi i 21 zástupců z Česka. V bruselském a štrasburském sídle europarlamentu nesedí podle státní příslušnosti, nýbrž podle té politické.

Jednotliví europoslanci jsou proto členové tzv. frakcí neboli „skupin“, které reprezentují jednotlivé politické směry a ideologie, od socialistů přes liberály a konzervativce až po krajní pravici i levici. Celkem je těchto frakcí sedm, doplňuje je skupina nezařazených poslanců.

Česko má v současném volebním období (2019 až 2024) své zástupce v každé frakci.

další

Skupina Evropské lidové strany (EPP)

Nejpočetnější a nejsilnější frakci v Evropském parlamentu tradičně představují lidovci. Aktuálně ji zastupuje 177 europoslanců. V čele frakce stojí německý křesťanský demokrat Manfred Weber. Lídrem evropských lidovců do evropských voleb a současně kandidátem na post předsedy Evropské komise je její současná předsedkyně Ursula von der Leyenová.

Česká stopa: Ve frakci sedí i pět Čechů. Dvě křesla má TOP 09 (Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil), jedno křeslo STAN (Stanislav Polčák) a dvě křesla KDU-ČSL (Tomáš Zdechovský, Michaela Šojdrová).

další

Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D)

Socialisté mají v Evropském parlamentu aktuálně 139 křesel, jsou tak druhou nejsilnější frakcí. Předsedá jim španělská europoslankyně Iratxe García Pérezová. Lídrem evropských socialistů do eurovoleb je Nicolas Schmit, současný eurokomisař pro sociální práva.

Česká stopa: Jedno křeslo má SOCDEM, konkrétně Radka Maxová, která ale není členkou strany.

další

Skupina Obnova Evropy (známá jako Renew)

Liberálové coby třetí nejsilnější frakce v současném europarlamentu sedí na 102 křeslech. Skupina Renew se zformovala po eurovolbách 2019, navázala na předešlou liberální frakci ALDE. V čele stojí francouzská europoslankyně Valérie Hayerová. Lídrem do eurovoleb je německá politička z FDP Marie-Agnes Strack-Zimmermannová.

Česká stopa: Českým europoslancům v Renew patří celkem pět křesel. Tři má ANO (Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík, kteří nejsou členy ANO, a Ondřej Knotek, který je členem ANO). Další dvě křesla jsou obsazeny Češkami, ale bez české afiliace. Dita Charanzová a Martina Dlabajová sice kandidovaly za ANO jako nestraničky, ale pak se „trhly“.

další

Skupina Zelených a Evropské svobodné aliance (Greens/ESA)

Frakce Zelených v minulých volbách výrazně posílila, a tak v současném volebním období „drží“ 72 křesel. V jejím čele stojí dva spolupředsedové – německá europoslankyně Terry Reintkeová a belgický europoslanec Philippe Lamberts. Ti jsou také zároveň lídry do eurovoleb.

Česká stopa: Celkem tři křesla při minulých volbách v roce 2019 obsadili Piráti (Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Mikuláš Peksa).

další

Skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR)

Frakci konzervativců v současné době připadá 68 mandátů a spolupředsedají jí polský poslanec Ryszard Antoni Legutko a italský poslanec Nicola Procaccini. Volebního lídra si Evropská strana konzervativců a reformistů nezvolila.

Česká stopa: Čechům patří čtyři křesla, na všech sedí členové ODS (Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Evžen Tošenovský, Jan Zahradil).

další

Skupina Identita a demokracie (ID)

Identita a demokracie sdružuje zejména zástupce pravicových subjektů na okraji politického spektra – českým příkladem je strana Svoboda a přímá demokracie. Aktuálně frakci připadá 58 europarlamentních křesel. V jejím čele stojí italský poslanec Marco Zanni. Lídra do voleb si v Identitě a demokracii nezvolili.

Česká stopa: Na jednom z křesel sedí SPD (Ivan David).

další

Skupina Levice (GUE/NGL)

Levicová frakce sdružuje zástupce levicových subjektů blížících se kraji spektra – českým příkladem je Komunistická strana Čech a Moravy. V současném období ve frakci „sedí“ 37 poslanců a spolupředsedají jí francouzská poslankyně Manon Aubryová a německý poslanec Martin Schirdewan. Lídrem evropské levice do eurovoleb je rakouský komunista Walter Baier.

Česká stopa: KSČM má jedno křeslo (Kateřina Konečná).

další

Nezařazení

Skupina nezařazených sdružuje ty europoslance, kteří nejsou členem žádné frakce. V současném období je to celkem 52 politiků.

Česká stopa: Svého zástupce má Česko i ve skupině nezařazených, je jim europoslanec Hynek Blaško.

„Členství“ ve frakci není během mandátu v Evropském parlamentu vytesáno do kamene. Nikde není pevně dáno ani to, že české politické strany po letošních červnových eurovolbách skončí rozřazené ve stejných frakcích, ve kterých sedí právě teď. Stále častěji se proto objevují diskuse, kam například zamíří Starostové, zda si Renew ponechá ANO po sporech o (ne)liberální směřování strany nebo zda ODS nepřesídlí od konzervativců k lidovcům.

zobrazit celý text

Kde, kdy a jak mohu volit

Evropské volby se konají 6.–9. června 2024. V tomto rozmezí musí všichni voliči EU stihnout odevzdat svůj hlas, jednotlivé volební dny se ale napříč členskými státy liší. Hlasování začne ve čtvrtek v Nizozemsku, poslední volební místnosti se uzavřou v neděli ve 23 hodin v Itálii.

7.–8. června 2024 mohou volit lidé v Česku

21 křesel obsadí čeští europoslanci

2 preferenční hlasy je možné udělit v Česku

5 % hlasů straně nebo koalici zajistí vstup do europarlamentu

Česko a Itálie jsou jediné dva státy, kde se bude volit dva dny. Ve většině zemí EU se volby konají pouze v neděli 9. června. V Belgii, Bulharsku, Lucembursku a Řecku je účast ve volbách povinná.

V Česku budou moct plnoletí voliči přijít k volbám v pátek 7. června od 14 do 22 hodin a v sobotu 8. června od osmi do 14 hodin.

Česko spolu se Slovenskem, Maltou a Irskem neumožňují hlasovat ze zahraničí. Jedinou zemí, která umožňuje elektronické hlasování, je Estonsko.

V některých zemích mohou volit i lidé mladší 18 let, v Řecku sedmnáctiletí a Belgii, Německu, Maltě a Rakousku dokonce už šestnáctiletí.

V eurovolbách je možné zvolit i cizince, ale v jen v určitém případě. V minulosti se takové našly a velmi blízko k tomu měla letos i česká europoslankyně Martina Dlabajová. Ta mohla být volena voliči v Itálii. Od italské liberální koalice totiž dostala nabídku, aby vedla jejich kandidátku. Dlabajová to však nakonec odmítla.

Čeští voliči si mohou vybrat jednu kandidátní listinu, na které mohou udělit prostřednictvím kroužkování dva preferenční hlasy. Do Evropského parlamentu se pak dostanou ty strany a koalice, které překročí pětiprocentní hranici získaných hlasů.

Výsledky voleb zveřejní statistický úřad v neděli 9. června večer.

Kdo kandiduje na europoslance

Kdo se současných europoslanců znovu nekandiduje? zobrazit galerii

Témata kampaně

Green Deal

V případě Green Dealu se v kampani řeší především dopady klimatických opatření na konkurenceschopnost Evropy a životní úroveň Evropanů.

Zatímco některé strany chtějí tuto klimatickou strategii Evropské unie zcela zrušit, další by si ji přáli jen “upravit” nebo zmírnit její cíle.

Válka na Ukrajině

Z veřejného prostoru ani z billboardů pochopitelně nemizí ani téma stále trvající ruské agrese na Ukrajině a s tím souvisejících otázek, jako jsou míra podpory Ukrajině ze strany evropských zemí i EU jako celku a řešení evropské bezpečnosti.

Migrace

Migrace je aktuálním tématem v kampani nejen z důvodu, že jde o voličsky velmi vděčné a emoční téma, ale také proto, že evropské instituce v posledních týdnech schvalují tzv. Migrační pakt – tedy velkou reformu unijní migrační a azylové politiky, na které se hledala shoda deset let. Podobně jako v případě Green Dealu i zde řada stran volá po úplném zrušení nebo alespoň úpravě migračního paktu. V kampani pakt čelí především kritice. Zatímco podle některých kritiků toho řeší příliš, podle jiných naopak málo.

Podle aktuálního průzkumu Eurobarometru evropské voliče ale nejvíce zajímají méně medializovaná témata, mezi která patří například boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, veřejné zdraví nebo podpora hospodářství a vytváření nových pracovních míst. Češi se ovšem vymykají, za nejdůležitější témata v průzkumu 45 procent Čechů označilo obranu a bezpečnost EU.

Evropský parlament po volbách

Evropský parlament se po letošních volbách rozroste o 15 členů. Europoslanců tak bude místo 705 nově 720. Nárůst je reakcí na demografické změny v zemích Evropské unie.

Počet europoslanců jednotlivých zemí se odvíjí od počtu jejich obyvatel. Přirozeně tak mají velké země také vyšší počty europoslanců. Ty největší, jako Francie a Německo, jsou však s ohledem na ty nejmenší, jako je třeba Kypr nebo Malta, co do počtu zástupců mírně kráceny. Existuje také minimální a maximální možný počet europoslanců na členskou zemi. Nejméně jich může mít členská země EU šest, nejvíce pak 96. Maximální počet 96 europoslanců má v EU pouze Německo, s více než 83 miliony obyvatel nejlidnatější země EU.

Nových 15 poslaneckých křesel si rozdělí celkem 12 států. Po dvou získají Francie, Španělsko a Nizozemsko. Po jednom pak Rakousko, Dánsko, Belgie, Polsko, Finsko, Slovensko, Irsko, Slovinsko a Litva. Česka se to netýká, i pro další volební období mu zůstává 21 zástupců. To je mimochodem nejrozšířenější počet, 21 poslanců v Evropském parlamentu má dalších pět zemí.

Co říkají průzkumy

Na grafu níže vidíte, jaké výsledky voleb do Evropského parlamentu předpovídá celoevropský průzkum Europe Elects (data k 29. dubnu 2024).

Největší šanci oslovit české voliče při červnových evropských volbách mají podle průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect s 27,5 procenta hnutí ANO a STAN. Na třetím místě skončila s potenciálem 26 procent podle dat nasbíraných na přelomu dubna a května pro Českou televizi koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Čtvrtí jsou Piráti, kteří by mohli obdržet 15,5 procenta hlasů.

Poutací obrázek: Shutterstock

Právě se děje

Aktualizováno před 45 minutami

První krok k obydlení Měsíce. Spojené státy poodhalují ambiciózní plán

Evropský parlament

Evropa jde k volbám. Projděte si kandidáty, hlavní témata a vše další, co vás zajímá