Evropský parlament ve středu podpořil evropskou občanskou iniciativu My Voice, My Choice, která usiluje o lepší přístup k interrupční péči v Evropské unii. Přijaté usnesení vyzývá Evropskou komisi, aby připravila dobrovolný finanční mechanismus financovaný z rozpočtu EU, jenž by pomohl ženám, které ve své zemi nemají přístup k bezpečné a legální interrupci.
Už samotné hlasování ukázalo, že jde o téma, které europoslance rozděluje. Návrh prošel poměrem 358 hlasů pro, 202 proti a 79 se zdrželo. Část poslanců navíc otevřeně varovala před tím, aby Evropská unie vstupovala do oblasti, kterou považují za výsostnou kompetenci členských států.
Rozpory se promítly i do hlasování české delegace. Z celkem 21 českých europoslanců podpořilo usnesení pouze šest, čtyři byli proti a většina se zdržela. Pro návrh hlasovali například Nikola Bartůšek (Přísaha), Ondřej Kolář (TOP 09) nebo Markéta Gregorová (Piráti). Proti se postavili mimo jiné Ivan David (SPD), Alexandr Vondra (ODS) či Antonín Staněk (Přísaha).
Podle Evropského parlamentu zůstává přístup k interrupční péči v Evropě výrazně nerovný. V řadě zemí přetrvávají právní i praktické překážky, které ženy nutí vyhledávat péči v zahraničí. To s sebou nese nejen zdravotní rizika, ale i značnou finanční a psychickou zátěž.
Navrhovaný finanční nástroj má fungovat na dobrovolné bázi a být otevřený všem členským státům, které se do něj rozhodnou zapojit. Mechanismus by umožnil členským státům financovat interrupční péči ženám, které k ní ve své zemi nemají přístup, v souladu s platnými zákony země, jež péči poskytuje. Parlament přitom zdůrazňuje, že nejde o zásah do národních pravomocí, ale o projev solidarity.
Europoslanci také vyzvali k posílení ochrany tělesné autonomie a rovného přístupu k antikoncepci, plánovanému rodičovství, bezpečným interrupcím i mateřské péči. Zároveň se vymezili proti sílícím útokům na práva žen a genderovou rovnost, které podle nich v posledních letech zesilují jak v Evropě, tak globálně.
Zpravodajka návrhu Abir Al-Sahlaniová ze Švédska po hlasování uvedla, že výsledek považuje za jasný signál, že Evropská unie bere sexuální a reprodukční zdravotní péči jako otázku základních lidských práv. Podle ní iniciativa ukazuje, že tlak občanů může vést ke konkrétním politickým krokům.
Evropská komise má nyní čas do března 2026, aby oznámila, jak na iniciativu s více než 1,12 milionu podpisů zareaguje a zda navrhne konkrétní opatření. Iniciativa My Voice, My Choice patří k menšině evropských občanských iniciativ, které se podařilo úspěšně dotáhnout až do této fáze.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
"Pragmatický dialog." Rusko navazuje plnohodnotné partnerství s afghánským Tálibánem
Rusko navazuje „plnohodnotné partnerství“ s afghánským vládním hnutím Tálibán v politické, ekonomické a obchodní oblasti. Podle agentury Interfax to řekl tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, který zároveň povzbudil další země v oblasti, aby rozšířily spolupráci s Kábulem.
„Aspoň by dětem nepsali úchyláci.“ Čeští teenageři otevřeně mluví o zákazu sociálních sítí
Jak by čeští teenageři reagovali na zákaz Instagramu či TikToku? Ještě před pár lety by podobná otázka zněla skoro absurdně. Dnes se ale debata o omezení sociálních sítí pro mladší 16 let dostává i do centra politiky. Zeptali jsme se proto na názor přímo těch, kterých by se případná omezení dotkla nejvíc: samotných teenagerů. „Kdyby to platilo pro všechny, asi by to bylo v pohodě,“ shodují se.
Číňané v New Yorku provozovali tajnou policejní stanici, šmírovala čínské disidenty
Porota ve Spojených státech ve středu shledala vinným muže, který je obžalovaný z provozování tajné čínské policejní stanice v newyorském Chinatownu s cílem sledovat čínské disidenty.
V Havaně lidé protestují kvůli výpadkům elektřiny, podle vlády došlo palivo
V kubánské metropoli se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším výpadkům elektřiny; následovaly poté, co některé čtvrti Havany neměly elektřinu až 22 hodin, informoval server CiberCuba.
Zelenského muž č.1 míří za mříže. Peníze na kauci prý nemá, personálie řešil s vědmou
Ukrajinský protikorupční soud ve čtvrtek poslal někdejšího šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka do vazby a zároveň stanovil kauci na 140 milionů hřiven (66 milionů korun). Alespoň prozatím tak kdysi jeden z nejmocnějších mužů Ukrajiny skončí za mřížemi. Sám totiž uvedl, že nemá na zaplacení kauce peníze a doufá v pomoc přátel.