Před pandemií pracovala z domova jen velmi malá část Evropanů. Nejvíce (okolo 30 procent pracovníků) jich bylo v Dánsku, Nizozemsku nebo Švédsku, jen desetina nebo méně pak v Česku, Řecku, Itálii nebo Polsku. 

Během koronavirového jara jejich podíl v celé Evropě vzrostl skoro na 25 procent, nejvíce lidí zůstalo doma ve Finsku (60 procent), více než polovina všech zaměstnanců v Lucembursku, Nizozemsku nebo Belgii a jen o něco méně v Irsku, Rakousku, Itálii a Španělsku, Francii a Švédsku. "Tento skok v číslech ukazuje, že při použití správných technologií a nástrojů - například pro komunikaci - a po reorganizaci může být z domova vykonávána práce na více místech, než se dřív předpokládalo," hodnotí vývoj analýza Mezinárodní organizace práce (ILO).

Analýza evropského think-tanku Eurofound na druhou stranu upozorňuje, že skoro polovina pracovníků během pandemie od zaměstnavatelů nedostala potřebné nástroje a vybavení pro práci doma. "Většina si přesto přeje pokračovat v práci z domova alespoň občas i po skončení pandemie," uzavírá studie.