Bělehrad - Do budovy v centru Bělehradu, kde sídlí úřad srbského prezidenta, dnes přišel muž se dvěma ručními granáty a vyhrožoval, že se odpálí, pokud mu vláda nepomůže dosáhnout mimosoudního řešení jeho majetkového sporu.
Na jednom z granátů také odstranil bezpečnostní pojistku. Policie následně nechala okolí budovy vyklidit a začala s mužem vyjednávat. Po pěti hodinách drama skončilo, muž byl odzrojen a zatčen.
"Vešel normálně vchodem pro návštěvníky," popsala mluvčí prezidentského úřadu Jasmina Stojanovová, jak drama začalo. "Policie mu jeden granát vzala, druhý měl ale stále v ruce," dodala.
Muž byl následně uzavřen ve vstupním prostoru mezi dveřmi, zatímco s ním policisté vyjednávali. Zda se v budově nacházel i prezident Tadić, odmítla mluvčí uvést.
Hladovka, sebeupálení, prodej ledviny
Podle informací v médiích je dotyčným mužem 57letý Dragan Marić, zkrachovalý podnikatel, který na sebe už dříve upozornil 80denní protestní hladovkou, výhrůžkami, že se upálí či nabídkou, že prodá svou ledvinu, aby získal prostředky na obživu.
Dnes ráno podle policie rozeslal vzkaz na 11 tisíc e-mailových adres, v němž oznámil, že pokud mu vláda nepomůže s jeho majetkovým sporem, zabije se. Vláda mu prý předtím zabavila 1,2 miliónu dolarů v hotovosti, drahokam, cenné papíry, počítače a některé dokumenty.
"Smrt je lepší než tyranie režimu," uvedl prý v dopise zaslaném Tadičovi.
"Obrátil se na Tadiče, protože to byl on, kdo jménem své Demokratické strany sliboval, že zatočí s korupcí," řekl zpravodaji agentury Reuters policejní činitel, který si přál zůstat v anonymitě.
Srbský prezident v později zveřejněném prohlášení uvedl, že "ať má človek jakékoli problémy, nemůže je řešit násilím a ohrožováním životů".
Návštěva z USA
K incidentu dochází pouhý den poté, co s Tadičem jednal americký viceprezident Joe Biden. Ten dnes z Bělehradu zamířil do Prištiny, kde byl podle agenturních zpráv přivítán jako hrdina.
Kosovo loni vyhlásilo jednostrannou nezávislost, se kterou se Srbsko, považující jej za nedílnou součást svého státu, odmítá smířit.
Kosovští Albánci vnímají Američany jako své hlavní spojence už od chvíle, co v roce 1999 tehdejší prezident Bill Clinton ve spolupráci s ostatními spojenci v NATO nechal bombardovat Bělehrad a další srbská města, aby přinutil jugoslávskou armádu k odchodu z Kosova, kde v její režii probíhaly etnické čistky místních Albánců. Ti v Kosovu tvoří zhruba devět desetin populace, Srbů tam dnes žije sotva osm procent.
