První jezdec "řídí" koně, druhý střílí z kalašnikovu. Rusové trénují nový typ útoku

Matyáš Zrno Matyáš Zrno
před 2 hodinami
Bojovníci jedou na koních přes otevřená pole, často dva na jednom oři. V rukou nemají oštěpy nebo luky a šípy, ale kalašnikovy.  A na hlavách nemají čelenky, ale helmy. Nejde o Apače, ale ruské vojáky, kteří trénují útok jezdectva na ukrajinské linie.
Výcvik jízdy na koni v Rusku | Video: Semjon Pegov

Vojáci se cvičí tak, že přední jezdec ovládá koně, zatímco druhý se připravuje na zahájení palby. V okamžiku, kdy dorazí k nepřátelským liniím, oba seskakují a bojují už jako pěšáci. Podobně jako v napoleonských válkách dragouni…

Koně v 21. století? Ve válce dronů? Není to tak absurdní, jak by se mohlo zdát. Právě díky všudypřítomným dronům je prakticky nemožné použít velkou a neohrabanou obrněnou techniku. Tank či obrněný transportér se okamžitě stane terčem. "Když jsme měli v roce 2023 dostat rotu vojáků do vesnice, posadili jsme je na deset BVP (bojové vozidlo pěchoty). Už tehdy to bylo obtížné, ale teď je to nemožné. BVP musí zůstat desítky kilometrů od fronty," popisuje to jeden ruský voják na jednom vojenském telegramovém kanálu.

Jak se tedy dostat na první linii? Vojáky se co nejdál snaží dostat terénní automobily, motorky, čtyřkolky a dokonce i elektrické koloběžky. Všechno s úmyslem, aby potenciální cíl byl co nejmenší a pohyboval se v těžkém terénu co nejrychleji. I tak ale vojáci posledních několik kilometrů jdou obvykle pěšky. Naloženi desítkami kilogramů zásob se snaží projít zalesněnými pásy a remízky, kde je drony vypátrají hůře. Někdy jdou tři kilometry, jindy pět, ale někdy třeba patnáct nebo i víc.

Útok je pak zcela jiná disciplína. Přejít několik set metrů k nepříteli je skoro sebevražda. Rusové proto od mechanizovaných útoků přešli ke zteči malých, dvou- či tříčlenných skupin vojáků. Pěšky nebo na terénních motocyklech tak, aby tvořili co nejmenší a co nejrychleji se pohybující se cíl. Nyní se k nim přidali koně. Kromě rychlosti mají podle ruských velitelů další výhodu  - instinktivně se prý vyhýbají minám.

Celé to ale má háček. Naučit se dobře jezdit na koni je náročné a rozhodně to není záležitost na pár dnů či týdnů. Rusové ale tady mohou spoléhat na vojáky z jižní Sibiře a především ze střední Asie, kteří jsou v sedle od malička. Těch je ale omezené množství. Druhým háčkem je starost o koně. Majestátní zvíře je velmi náročné na pravidelné krmení (senem i obilím), napájení, hřebelcování a kartáčování, čištění kopyt a další péči. Koně (stejně jako osli, které Rusové pro změnu používají k zásobování) tak nejspíše zůstanou jen občasnou kuriozitou, která patovou situaci na frontě nezmění.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy