Podle informací německého deníku Spiegel zasáhly 7. září speciální jednotky policie proti 75 metrů dlouhé nákladní lodi Scanlark, která proplouvala Kielským průplavem. Loď, plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin a patřící estonské společnosti Vista Shipping Agency, policisté zastavili kvůli podezření, že byla využita k vypuštění špionážního dronu.
Vyšetřovatelé se domnívají, že koncem srpna ze Scanlarku vzlétl bezpilotní letoun, který měl pořídit snímky německého vojenského plavidla. Prohlídka trupu, do níž byli zapojeni i potápěči, trvala celý den. Úřady kvůli operaci vypnuly veřejné webkamery podél kanálu a omezily přístup k lodi z břehu. Posádka, tvořená ruskými občany, byla během zásahu zadržena a nesměla loď opustit.
Ačkoli původ dronu nebyl oficiálně potvrzen, německý tisk spekuluje, že mohl být ruské výroby. Celý případ zapadá do tvrzení amerických a evropských představitelů, že Moskva se snaží monitorovat kritickou infrastrukturu NATO a shromažďovat zpravodajská data, která by mohla být využita při případných sabotážích.
Varšava: Nejblíž k válce od druhé světové války
O dva dny později, v noci na středu, čelilo Polsko masivnímu narušení svého vzdušného prostoru. Během ruských útoků na Ukrajinu přelétlo nad polským územím celkem 19 dronů, z nichž tři byly sestřeleny jistě a další pravděpodobně. Premiér Donald Tusk uvedl, že některé z nich přiletěly z Běloruska, a potvrdil, že na polském území byly nalezeny trosky sedmi dronů a části rakety.
Operační velitelství polské armády označilo incident za "bezprecedentní narušení" a jasný akt agrese, který ohrozil bezpečnost obyvatel. "Je to nejvážnější situace, jaké Polsko čelilo od druhé světové války," prohlásil Tusk. Současně zdůraznil, že země zatím není ve válečném stavu, ale potřebuje větší podporu spojenců než jen symbolická prohlášení. Varšava proto požádala o konzultace v rámci článku 4 Severoatlantické smlouvy.
NATO i Spojené státy incident sledují. Podle amerických i evropských představitelů se nad východním Německem i Polskem v posledních měsících pravidelně objevují průzkumné drony, které sledují logistické trasy využívané k přepravě vojenského materiálu na Ukrajinu.
Ruská špionážní strategie
Odborníci varují, že cílem Moskvy není pouze sběr informací, ale i příprava půdy pro sabotáže. "Ruské lety dronů nad zásobovacími trasami představují čistou špionáž," řekl Seth Jones z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia pro New York Times. Podle něj Kreml analyzuje, kdo zbraně vyrábí, kudy jsou přepravovány a jakým způsobem se dostávají na frontu.
Němečtí zpravodajci upozorňují, že část těchto dronů může být íránské výroby a startovat přímo z lodí operujících v Baltském moři. Americké zdroje zase tvrdí, že zařízení pilotují buď ruští vojáci, nebo agenti napojení na tajné služby. Kreml ovšem všechna obvinění tradičně odmítá.
Nová pravidla pro sestřelování dronů
Rostoucí počet incidentů už na začátku roku přiměl německou vládu změnit legislativu. Tehdejší kabinet Olafa Scholze schválil novelu zákona o bezpečnosti letectví, která poprvé umožňuje Bundeswehru aktivně sestřelovat špionážní drony. Dosud mohli vojáci využívat pouze rušičky nebo varovné výstřely. Nové opatření má pomoci zejména při ochraně vojenských základen a kritické infrastruktury, kde civilní policie nemá dostatečné prostředky.
Ačkoli se v posledních měsících počet ruských sabotážních útoků patrně mírně snížil, bezpečnostní složky v celé Evropě varují, že hrozba trvá. Moskva má podle analytiků dostatek dat k tomu, aby mohla kdykoli zvýšit svou aktivitu.
Incident s lodí Scanlark i noční útok dronů na Polsko tak ukazují, že NATO čelí soustavnému tlaku v rámci hybridní války. Evropské státy proto kombinují posílenou bezpečnost, legislativní změny i intenzivní výměnu zpravodajských informací.
