Sankce zahrnují zákaz vstupu na území USA a zmrazení případného majetku. V praxi tak zpravodajka OSN ztrácí možnost osobně jednat na půdě OSN v New Yorku, což odborníci označují za zásah do nezávislosti mezinárodních institucí. Sama Albaneseová uvedla, že se jedná o pokus o umlčení. Její zprávy se dlouhodobě zabývají možným porušováním mezinárodního práva Izraelem v okupovaných oblastech.
Zatímco Spojené státy tímto krokem poprvé uvalily sankce na vysokého úředníka OSN kvůli jeho výrokům, některé jiné západní státy udělaly pravý opak a cílí na představitele izraelské vlády nebo židovského osadnického hnutí.
Sankce proti izraelským ministrům
V červnu 2025 oznámilo Spojené království spolu s Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem a Norskem sankce proti dvěma členům izraelské vlády - ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben-Gvirovi a ministrovi financí Bezalelu Smotričovi. Oba politici jsou spojováni s podporou expanze osad a výroků, které ospravedlňují násilí vůči Palestincům.
Sankce znamenají, že ministři nesmějí vstoupit na území těchto států a nemohou využívat jejich finanční systémy. Oficiální zdroje neuvádějí, zda má Smotrič majetek v zahraničí. Sankce se ale obecně vztahují na jakýkoli identifikovatelný majetek ve Spojeném království, Kanadě, Austrálii, Norsku a na Novém Zélandu.
Ben-Gvir, který se profiluje jako radikál podporující ozbrojené osadníky, sankce označil za "antisemitské pokrytectví Západu". Smotrič reagoval na sankce ostře. Zrušil finanční výjimku, která dosud umožňovala spolupráci mezi izraelskými a palestinskými bankami - šlo o mechanismus, díky němuž mohla Palestinská samospráva zpracovávat platby a převody skrze izraelský finanční systém.
"Vůči zemím, které zavedly sankce, bude velmi silná reakce," prohlásil Smotrič pro The Jerusalem Post. "Nebudeme mlčet. Dojde také k tomu, čemu říkám ‚správná sionistická odpověď‘, která výrazně posílí naši přítomnost v Judeji a Samaří."
Sankce proti židovským osadníkům
Mezi sankcionovanými osobami figuruje i Daniela Weissová, veteránka osadnického hnutí, bývalá starostka osady Kedumim a hlavní koordinátorka organizace Amana. Právě tato organizace pomáhá s výkupem půdy, stavbou nelegálních osadních výběžků a logistikou pro nové izraelské přistěhovalce na Západním břehu.
Weissová čelí sankcím Kanady a Spojeného království. Obě země ji zařadily na sankční seznam za "systematické porušování práv Palestinců prostřednictvím nelegální výstavby a násilného vytlačování".
Weissová dlouhodobě vystupuje proti jakékoli formě palestinské autonomie a otevřeně podporuje připojení celého území Západního břehu k Izraeli. Podle monitorovacích zpráv izraelských i mezinárodních organizací byla zapojena do zakládání desítek osad, včetně tzv. "divokých výběžků" budovaných bez povolení i podle izraelského práva. Právě tyto výběžky jsou častým zdrojem konfliktů s palestinskými vesnicemi a mnohé z nich jsou později zpětně legalizovány.
Evropská unie i Spojené státy za Bidenovy administrativy již dříve uvalily sankce na několik jednotlivců zapojených do násilí na Západním břehu. Patří mezi ně například Meir Ettinger, vnuk radikálního rabína Meira Kahaneho, a Benzi Gopstein, zakladatel extremistické organizace Lehava. Ta je obviňována z podněcování k nenávisti a násilí proti Arabům i proti smíšeným manželstvím mezi Židy a Araby.
Spojené státy také uvalily sankce na organizaci Tsav 9, která blokovala humanitární pomoc do Gazy. Členové skupiny podle Washingtonu "vědomě bránili dodávkám jídla a léků", což může představovat porušení mezinárodního humanitárního práva.
Izrael dosud na sankce západních států nijak recipročně nereagoval. Nezavedl vlastní sankce proti zahraničním úředníkům ani politikům, a to ani po rozhodnutí některých států podporovat Mezinárodní trestní soud v jeho stíhání izraelských představitelů.
