Počet obětí ruské invaze na Ukrajině se blíží „magické“ hranici, kterou Evropa nepamatuje od konce druhé světové války. Nová studie uvádí, že celkový počet zabitých, raněných a pohřešovaných vojáků na obou stranách dosáhne do letošního jara dvou milionů. Moskva například nasazuje tisíce rekrutů i vězňů navzdory minimálním územním ziskům.
Plnohodnotná invaze na Ukrajině trvá už téměř čtyři roky a každý den o život přichází stovky až tisíce lidí, včetně civilistů. Jen v roce 2025 ztrácela ruská armáda průměrně 35 tisíc mužů měsíčně – takto masivní ztráty v jednom konfliktu neutrpěla žádná velmoc od roku 1945. Celková čísla jsou pak neméně alarmující, deník New York Times totiž ve středu informoval o studii Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), která odhaduje, že Rusko dosud přišlo o téměř 1,2 milionu vojáků, ztráty na ukrajinské straně pak činí zhruba 600 tisíc vojáků.
I přes obrovské nasazení lidských sil popisují odborníci ruský postup na frontě jako anemický. V některých úsecích se fronta dokonce posouvá o pouhých 15 až 70 metrů za den. Od ledna 2024 se Rusku podařilo dobýt pouze 1,5 procenta ukrajinského území, celkově tak okupuje přibližně pětinu země.
Armáda přitom změnila podobu bojů – kvůli všudypřítomným dronům opustila od masivních přesunů těžké techniky. Místo toho se ruští vojáci snaží infiltrovat ukrajinské linie v malých skupinách, často pěšky nebo na motocyklech.
Mír v nedohlednu
Počty mrtvých stále rostou a na diplomatické úrovni zatím k větším postupům nedochází, přestože se nedávno se objevily první náznaky možných změn. Podle New York Times skončila nedávná jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a USA ve „vzácně pozitivním tónu“. Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj pokrok potvrdil – Ukrajina se totiž dohodla s USA na většině bodů revidovaného mírového plánu. Zda ale na jakoukoli jeho část přistoupí Moskva, zůstává i nadále nejasné.
Samotná válka se Rusku nevyplácí, přijmout mírovou dohodu ale taky není pro Vladimira Putina ideální možnost. Aby Kreml udržel početní stavy na frontě, musel sáhnout k první mobilizaci od druhé světové války, do boje tak posílá i vězně. Na pomoc bylo vysláno také zhruba 15 tisíc severokorejských vojáků.
S problémy se potýká i ruská ekonomika, což potvrzují analytici oslovení listem. Ta se potýká s klesající výrobou. „Rusko už není velmocí ve většině vojenských, ekonomických nebo vědecko-technologických kategorií,“ uvádí studie s tím, že země se nachází v hlubokém úpadku. To ostatně potvrzují i informace z dalších zdrojů, podle kterých se Rusko kvůli své izolaci (a uvaleným sankcím) stává stále více závislejším na Číně.
Sdílet
Nejnovější videa
