Tito čtyři lidé patřili mezi 16 obžalovaných cizinců, které soud ve východopolském Lublinu v prosinci 2023 odnětím svobody potrestal za přípravu diverzních a sabotážních akcí na území Polska. Osm z nich si tresty už odpykalo, Polsko ale deportovalo jen čtyři. "Ti zbývající podali žádost o azyl, a proto do ukončení řízení budou v centrech pro běžence," uvedla polská kontrarozvědka ABW, která skupinu v březnu 2023 rozbila.
Podle Stanislawa Žaryna, bývalého zástupce ministra pověřeného koordinací tajných služeb, je to šokující informace, protože jde o lidi, kteří pracovali proti Polsku a ve prospěch Ruska. Myslí si, že šanci získat azyl v Polsku nemají. Stejně věc vidí i experti na azylové právo, píše Rzeczpospolita.
Jedním z možných kritérií pro udělení azylu cizinci je to, že jde o "důležitý zájem" Polska. V takovém případě by to musel schválit ministr zahraničí a tím je Radoslaw Sikorski, kterého Rzeczpospolita označuje za "neústupného odpůrce agresivního Ruska".
Zdroje deníku v tajných službách ale podotkly, že není vyloučené to, že někdo ze čtveřice spolupracoval s polskou kontrarozvědkou a díky jeho informacím se podařilo zabránit například atentátu. To by pak hovořilo ve prospěch takového žadatele o azyl.
Podle ABW měla tato síť zřejmě více než 16 členů, které se podařilo zadržet a odsoudit. Šlo o 13 Ukrajinců, dva občany Běloruska a jednoho Rusa. Plánovali útoky na různé lidi, sledovali vlaky vezoucí pomoc na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi. Pozorovali také kritickou infrastrukturu, jako jsou vojenské základny, přístavy a další významné dopravní uzly. Za tyto aktivity dostávali peníze.
V případě ukrajinských občanů by důvodem podání žádosti o azyl v Polsku mohl být strach před návratem na Ukrajinu, která tvrdě trestá vlastizradu a kolaboraci s Ruskem, píše Rzeczpospolita.
