V minulém týdnu se naplno rozproudily debaty o tom, jaké bezpečnostní záruky by měly Ukrajině připadnout v případě mírové dohody. Ochotu vyslat mírové jednotky na ukrajinské území deklarovaly například Velká Británie, Francie či pobaltské státy.
Podle evropských diplomatů nyní svou ochotu zapojit se signalizoval i Peking. Čína by však své jednotky vyslala pouze v případě, že by mírová mise byla zaštítěna mandátem OSN.
Čínský návrh vyvolal v Bruselu smíšené reakce. Zastánci argumentují, že zapojení zemí globálního jihu, jako je Čína, by mohlo zvýšit šanci, že Rusko přijme rozmístění zahraničních jednotek. Obavy ze skutečných záměrů Pekingu však převládají.
"Existuje riziko, že Čína chce na Ukrajině především špehovat a v případě konfliktu by zaujala jasně proruský postoj, nikoli neutrální," uvedl pro Die Welt jeden z vysoce postavených diplomatů EU.
Situaci komplikuje i to, že většina evropských zemí se staví skepticky k přidělení mandátu OSN případným mírovým silám. Například Itálie ale tento přístup dlouhodobě prosazuje.
Čína jako garant? Zelenskyj říká ne
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naznačil, že by bezpečnostní záruky pro Ukrajinu měli poskytnout členové Rady bezpečnosti OSN. Kromě Spojených států, Velké Británie a Francie mezi ně patří také Rusko a právě Čína.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však tuto možnost vyloučil. Zároveň připomněl, že Peking v roce 2022 nijak nepomohl zastavit ruskou invazi a následně Moskvě pomohl otevřením trhu s drony, napsal deník Kyiv Post.
Podle Zelenského Kyjev potřebuje bezpečnostní záruky od zemí, které jsou ochotné skutečně pomoci a které Ukrajinu podporují už během probíhající ruské invaze.
Čína od začátku války podporuje Moskvu nákupy ruské ropy a dodávkami elektronických součástek pro výrobu zbraní. Obě země mezi sebou udržují - jak samy uvádějí - "partnerství bez hranic".
