A svou zkušenost dodá i autor tohoto článku, kterému Slováci dělali problém převézt na Ukrajinu Starlink, protože "se tím prý můžou navádět rakety".
Poprvé problém s helmou a vestou
"Na Ukrajinu jezdím od začátku války - jako instruktor, jako medik i s pomocí. Na hranicích je to vždy loterie. Poprvé se mi ale stalo, že problémem je i helma a neprůstřelná vesta," říká dobrovolník Mac. Jenže bez toho se na Ukrajině neobejde. Polští celníci se ale tvářili neoblomně. "Potřebuji prý nějaké speciální povolení s odůvodněním, že se jedná o vojenské vybavení," dodává Mac. A to přesto, že se jedná o balistické pláty kategorie 3+ pro civilní použití, které si koupil v běžně dostupném obchodě. Polákům navíc vadilo i zařízení pro noční vidění - opět přesto, že je certifikováno pro běžný civilní prodej a použití.
Své zkušenosti s polskými celníky má i Jan Heřmánek z organizace Team4Ukraine, který pro ně použil i některé nepublikovatelné výrazy. "Člověk přijede a hodinu se nic neděje. Pak někdo přijde a pošle vás na váhu. Pak se zas nic neděje. Pak přijde někdo další a pošle vás na jinou váhu. Pak chtějí všechny papíry. Pak chtějí papíry, který nikdy předtím nechtěli. Pak vás nechají všechno vyložit," popisuje běžnou praxi na hranicích. A připomíná heslo jeho týmu: "Máme za sebou hranici, teď už jenom válka."
Kapitolou samou pro sebe je tzv. zboží dvojího určení - to jsou produkty, software, technologie nebo služby, které jsou primárně určeny pro civilní použití, ale zároveň mohou být zneužity pro vojenské účely. Typickým příkladem jsou běžně dostupné drony, které si koupíte zcela legálně v Evropské unii, ale které na Ukrajině pomáhají na frontě. EU je označila za zboží dvojího určení a k jejich vývozu potřebujete povolení. Důvodem je snaha, aby se nedostaly do ruských rukou. Jenže povolení je potřeba i pro vývoz na Ukrajinu. Pokud vezete pokaždé jen několik dronů, je to pro jednotlivce natolik komplikovaná záležitost, že to nutí i slušného člověka překračovat zákon a drony prostě pašovat.
Potíže se slovenskými a ukrajinskými celníky
Pomyslnou první příčku ale drží slovenští celníci. Důkladně vás prohledají, zjistí i stav benzinu v nádrži, chtějí po vás seznam veškeré zpravodajské techniky a dokážou se povozit i na neprůstřelných vestách. "Proč máte dvě?" ptá se paní celnice. "Protože mám na Ukrajině kameramana, kterému ji pokaždé vozím. Už jsem takhle jel přes tuto hranici sedmkrát," vysvětluji. Dozvídám se, že to není tak jednoduché, že potřebuji speciální povolení. Pak ale pohled celnice zamíří k Starlinku. Že se jedná o dnes zcela běžné telekomunikační zařízení, ji neobměkčí: "Vždyť tím se tam zaměřují rakety!" Nakonec se dobereme kompromisu a podepisuji jakýsi formulář, kde je popsáno vše, co mám v autě. S tím, že na zpáteční cestě to musím ukázat a doložit. Na zpáteční cestě to ale už naštěstí nikoho nezajímá…
Kdo za potíže na hranici může?
Zkrácené vysvětlení polského velvyslanectví: Pro přeshraniční převoz balistického ochranného vybavení (helmy, neprůstřelné vesty a neprůstřelné oblečení) je nutné povolení. V určitých případech (například v případě osobní ochrany) je však možné takové zboží vyvážet bez povolení polských orgánů pro kontrolu obchodu; tyto případy jsou rovněž uvedeny ve vyhlášce (poznámka č. 3 k LU13). U zařízení pro noční vidění, včetně termovizních kamer a přístrojů pro noční vidění je k jeho vyvezení z celního území EU vždy vyžadována vývozní licence - i v případě, že je určeno pro civilní použití, dobrovolnickou činnost nebo žurnalistiku.
Upozorňujeme, že neexistuje oficiální anglická verze vyhlášky ministra pro rozvoj a technologie o seznamu vojenského zboží, pro které je vyžadováno povolení, ale seznam zboží lze nalézt také v evropské legislativě.
Pozlobit ale mohou také ukrajinští celníci. Jednou z obvyklých pastí, do které spadl nejeden cizinec, je pravidlo, že každé cizí auto, které přijede na Ukrajinu, musí nejpozději do roka zemi opět opustit. Odpovědný je řidič, který ho přivezl. Pokud například přivezete někomu auto (třeba vojákům jako pomoc) a ti pak nevyřídí potřebné papíry, problém je na vás. Hrozí vám i několik desítek tisíc korun pokuty. Nebo pokud odjedete na Ukrajinu sami bojovat a vracíte se až po více než roce - jako se to stalo ženě s přezdívkou Radouch, která se nedávno vracela z Donbasu, kde bojuje jako pilotka dronů. Na ukrajinsko-slovenské hranici nastal problém. Auto bylo v zemi déle než rok. Pokuta? 17 000 hřiven (asi 9000 korun). "Nakonec jsem jim je dala. Dostala jsem sice možnost sepsat protokol o tom, jak jsem sloužila v ukrajinské armádě a ať mi to odpustí, ale to se musí vyřešit na soudu v Užhorodu, kam bych musela za měsíc přijet." Dostala alespoň nejnižší možnou pokutu, druhý den by to už podle celníků bylo 85 000 hřiven.
