Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohla požádat o vynětí z mechanismu solidarity, což ihned učinila.
O takzvaném mechanismu solidarity, který se týká zemí pod migračním tlakem a pomoci ostatních států, rozhodla Evropská komise letos v listopadu.
Všechny ostatní státy, které migračnímu tlaku nečelí, si ale mezi sebou musely dohodnout způsob, jakým se na solidaritě budou podílet, zda financemi, technicko-logistickou pomocí či relokací migrantů.
Ministři vnitra 🇪🇺 dnes na Radě #JHA dosáhli politické dohody na podobě rezervoáru solidarity pro rok 2026.
— Czech Permanent Representation to the EU (@CZtoEU_Brussels) December 8, 2025
Ministři také potvrdili, že 🇨🇿 je pro toto období osvobozena od svého solidárního příspěvku kvůli množství lidí z 🇺🇦, kteří u nás požívají dočasnou ochranu. https://t.co/uRvah1CHes
"Fond solidarity je jedním z hlavních prvků migračního a azylového paktu EU a poskytuje účinnou podporu těm členským státům, které jsou vystaveny migračnímu tlaku," uvedla ve svém prohlášení Rada EU.
Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na odmítnutí paktu. "Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu," stojí v návrhu programového prohlášení.
