Londýn - Zájmy globální politiky stojí nad zájmy malých národů. Těmito slovy komentoval před lety lord Hoffman rozhodnutí britského Nejvyššího soudu znemožnit obyvatelům Čagoských ostrovů vrátit se do vlasti.
Teď se má ze souostroví v Indickém oceánu stát největší mořská rezervace na světě. Čagosané ale přesto zůstanou exulanty.
Chráněná oblast, o jejímž vzniku nyní rozhodla britská vláda, bude pokrývat 545 000 kilometrů čtverečních. Původní populace Čagoského souostroví, kolem kterého se rezervace má rozkládat, ale zůstane tam, kde zrovna přebývá. Na ostrově Mauricius a v Británii.
V šedesátých letech museli Čagosané svou zemi opustit, protože Spojené státy začaly budovat na ostrově Diego García leteckou základnu. Od té doby marně bojují o právo na návrat na rodnou půdu.
Jedinečná přírodní rezervace
Mořská rezervace, kterou Británie vyhlásila kolem Čagoského souostroví, obsahuje největší živou korálovou strukturu na zeměkouli, Velkou čagoskou lavici. Žije zde 220 druhů korálů, což je téměř polovina všech korálnatců registrovaných v Indickém oceánu, a více než tisíc druhů ryb vázaných na život v korálových útesech.
"Jedná se o zásadní krok na cestě ochrany oceánů, a to nejenom v rámci Britského indickooceánského území," komentoval rozhodnutí kabinetu ministr zahraničí David Miliband.
Čagoské souostroví leží asi pět set kilometrů jižně od Malediv a tisíc kilometrů východně od ostrova Mauricius. Je tvořeno šesti velkými atoly o celkové rozloze 63 kilometrů čtverečních.
Obydlen je dnes pouze ostrov Diego García, na němž pobývá asi tři tisíce amerických a britských vojáků. V rámci leteckých operací proti Iráku a Afghánistánu z něj pravidelně startovaly těžké bombardéry k náletům na pozice Tálibánu a al-Káidy.
Marný boj
Původní dvoutisícová populace ostrovů, která se živila pěstováním kokosových ořechů, byla vystěhována v letech 1967-1971. Britové tehdy koupili společnost, jež je zaměstnávala, a pak jim oznámili, že zkrachovala.
Ostrovany následně dopravili na Mauricius, odkud mohla část z nich později přesídlit do Británie. V roce 1973 Čagosany, kteří jsou míšenci několika etnik z jižní Asie a východní Afriky, odškodnil Londýn částkou ve výši cca 350 liber na hlavu. O devět let později dostal každý z nich další přibližně dva tisíce liber.
Právo na návrat domů jim ale zůstalo odepřeno. Teď se proto chtějí obrátit na Evropský soud pro lidská práva. Od roku 2002 jsou totiž britskými občany a jejich komunita se mezitím rozrostla na čtyři tisíce osob.
"Celá čagoská populace byla násilně vystěhována, naše zvířata byla zabita a my jsme byli umístěni ve slumech na Mauriciu. Nakládali s námi jako s otroky," zní oficiální stanovisko Čagosanů.
V roce 2000 sice britský Nejvyšší soud rozhodl o tom, že se budou moci vrátit domů, o čtyři roky později však vláda rozhodnutí zvrátila, když využila dávnou výsadu, podle níž mohou ministři soudní verdikt zrušit jménem královny. Totéž učinil kabinet v roce 2008 po dalším výroku soudu ve prospěch ostrovanů.
Čagosané se obávají, že zřízení mořské rezervace je jen záminku k tomu, aby jim návrat na ostrovy byl jednou provždy znemožněn.
Britsko-americká základna na Diegu Garcíi s tři a půl kilometru dlouhou ranvejí, z níž mohou startovat bombardéry B-52 a B-1, totiž bude v globálních strategických plánech Washingtonu a Londýna hrát vždy zcela mimořádnou úlohu.
