Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.
Nielsi, vy jste spolu s kolegy z dánských veřejnoprávních médií hovořil s vysoce postavenými lidmi z vlády či armády o situaci, která nastala v lednu, když americký prezident Donald Trump začal mluvit o tom, že obsadí Grónsko silou. Jak blízko byla Evropa válce?
Dánská vláda ani armáda neměly žádné konkrétní zpravodajské informace, které by naznačovaly, že USA plánují vojenský útok na Grónsko. Ale po americkém útoku na Venezuelu a zejména po některých prohlášeních Trumpa a některých jeho poradců ohledně jeho záměrů vůči Grónsku se v dánské vládě i v armádním vedení objevily velmi citelné obavy, že by se mohla invaze nebo alespoň nějaký druh amerického vojenského úderu na Grónsko blížit.
Obávali se – zejména během několika lednových týdnů panovala skutečná obava –, že by mohlo dojít k nepřátelskému převzetí ostrova ze strany USA.
To znamená, že hrozba existovala, ale nebylo to nic konkrétního?
Ano, byla tu možná hrozba. Z USA zaznívala velmi výhrůžná rétorika, ale neexistovaly žádné pevné zpravodajské informace, které by naznačovaly, že takový útok bezprostředně hrozí. Ovšem rétorika byla tak mimořádná a neobvyklá, že v dánské vládě i v armádě panovala velmi hmatatelná obava, že by útok mohl skutečně bezprostředně hrozit.
Prvotní zprávy o lednovém spojeneckém cvičení v Grónsku hovořily jen o pár vojácích. Ale v článku, který jste s kolegy napsal a který převzala i světová média jako Financial Times, jsem četl, že vojáci, kteří letěli do Grónska, měli ostrou munici, výbušniny a krevní konzervy. Jak běžná je taková výstroj a výbava?
Není to vůbec běžné. Tohle není normální, pokud mluvíme jen o cvičení. Skutečnost, že si dánská armáda vzala s sebou ostrou munici, výbušniny i krevní plazmu, jasně naznačuje, že se připravovala na vojenský útok a že chtěla být připravena pro případ, že by USA takový útok na Grónsko provedly.
Jak dánská společnost na Trumpovy hrozby reagovala?
Od té doby, co se Donald Trump stal v loňském roce prezidentem USA a začal vyhrožovat, že chce Grónsko ovládnout, je nálada v Dánsku velmi znepokojená. Na to lidé přinejmenším nejsou zvyklí. Pro mnoho lidí v Dánsku a zejména pro lidi v Grónsku, kteří se s touto hrozbou potýkají den co den, to bylo velmi zvláštní období.
Myslím, že zejména lidé v Grónsku byli velmi znepokojeni tím, co by se mohlo stát. Slyšeli jsme od rodin, že děti v noci špatně spaly, protože se bály, co by se mohlo stát. Takže je to naprosto neobvyklá situace zejména pro lidi v Grónsku, ale obecně také v celém Dánském království.
Stručná historie Grónska
Neobydlenou jižní část Grónska osídlili v 10. století vikingové, pak ostrov střídal obyvatele a do 15. století patřil Norsku.
Na počátku 17. století se dánsko-norští mořeplavci opět dostali do Grónska.
Po rozdělení Dánska a Norska se Grónsko v roce 1814 stalo součástí dánského království.
Mezi lety 1941 a 1945 ostrov okupovali Američané, aby jej bránili před možnou německou invazí.
V roce 1946 nabídly USA Dánsku odkoupení ostrova za sto milionů dolarů, severská země to však odmítla.
Do 50. let byl ostrov dánskou kolonií, v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament.
Donald Trump odkup ostrova navrhl poprvé v roce 2019 během svého prvního funkčního období.
Píšete, že na situaci byli připravení i evropští spojenci jako například Francie, která plánovala vyslat vojáky. Byla podpora dostatečná?
Evropská podpora byla významná, zejména ta, která přišla z Francie, z Německa a také ze severských zemí. A s ohledem na své pátrání mohu říci, že zejména Francie, ale do jisté míry i Německo a další severské země byly připraveny vyslat do Grónska několik set vojáků v případě, že by došlo ke konfliktu.
Zejména Francie byla v případě konfliktu připravena vyslat do Grónska značný počet vojáků. Nevíme však, jaký mandát nebo rozkaz by tyto zejména francouzské jednotky měly, zda by byly připraveny bojovat, nebo ne. To nevíme. To se nám zjistit nepodařilo, ale víme jistě, že zejména Francie byla připravena přispět značným počtem vojáků, ne jen hrstkou, ale několika stovkami.
O jaké jednotky by se jednalo?
Z Francie to byli zejména takzvaní horští myslivci, vojáci vycvičení v boji v horách a v chladném prostředí (Chasseurs Alpins neboli alpští lovci jsou elitní pěchotní silou francouzské armády od roku 1888, která se primárně věnuje válce v horách a chladném počasí – pozn. red.).
Asi všichni jsme sledovali lednovou konferenci ve švýcarském Davosu, kdy jsme všichni čekali, co prezident Trump řekne. Nakonec se na jeho „uklidnění“ pravděpodobně podílel generální tajemník NATO Mark Rutte a další lidé. Trvá ještě hrozba ze strany USA?
Po summitu v Davosu se situace naštěstí hodně uklidnila. Ale z našeho rozhovoru s našimi zdroji vyplývá, že v dánské vládě a v dánských vojenských kruzích stále existuje velmi citelný pocit hrožení. Že by se situace mohla znovu vyhrotit, zejména pokud některá jednání, která právě probíhají mezi Dánskem a Grónskem na jedné straně a americkou vládou na straně druhé, nikam nepovedou.
Mohlo by vás zajímat: „Idiotismus ruského státu.“ Slavný moderátor řekl, co to znamená být zahraniční agent. Spotlight News 25. března 2026. (celý článek si můžete přečíst zde)
Sdílet
Nejnovější videa
