V Íránu i po několika bouřlivých dnech pokračuje napjatá situace okolo protestů proti teokratickému režimu. Podle agentury AP se už dá ze země zavolat do zahraničí, internet ale stále nefunguje. Lidskoprávní organizace upozorňují na tisíce zatčených a možná až tisíce mrtvých kvůli tvrdému potlačení protestů. Chystají se také první popravy.
„Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do řad protestujících a lidé padali na místě,“ popsal britské televizi BBC situaci v Íránu posledních dní zhruba čtyřicetiletý muž, jehož identitu z bezpečnostních důvodů televize skryla.
Předtím protestoval v ulicích malého města v jižním Íránu proti zhoršujícím se ekonomickým problémům. Řekl, že bezpečnostní složky zahájily v jeho městě palbu na neozbrojené demonstranty z útočných pušek typu Kalašnikov. „Bojujeme proti brutálnímu režimu s prázdnýma rukama,“ prohlásil.
Podle neověřených informací je v blízkovýchodní zemi téměř 11 tisíc zatčených, hovoří se o stovkách až tisícovkách mrtvých, které musí odklízet těžká technika, a o přeplněných márnicích.
Chystá se také první poprava, šestadvacetiletý Erfan Soltani má být ve středu popraven oběšením poté, co byl minulý týden zatčen během protestů v Karadži. Oznámily to nevládní organizace Iran Human Rights (IHRNGO) a National Union for Democracy in Iran (NUFD).
„Jeho rodině bylo řečeno, že byl odsouzen k smrti a že rozsudek má být vykonán 14. ledna,“ sdělily zdroje organizaci IHRNGO.
Íránský generální prokurátor pak v oficiálních prohlášeních označil všechny protestující za mohareb (nepřátele boha), což je podle íránského práva trestáno smrtí. Zemi za trest smrti lidskoprávní organizace dlouhodobě kritizují, podle výroční zprávy zmíněné IHRNGO rok 2025 překonal rekord, kdy režim popravil nejméně 2 167 vězňů, což představuje 118procentní nárůst oproti předchozímu roku.
Trump oznámil zavedení cel, místo útoku možná přijde dohoda
Na situaci v noci reagoval americký prezident Donald Trump, když na své sociální síti Truth Social napsal, že zavede 25procentní cla na všechny země světa, které s Íránem budou dále obchodovat.
„Od této chvíle bude každá země, která obchoduje s Íránskou islámskou republikou, platit 25procentní clo na jakýkoli obchod, který uskuteční se Spojenými státy americkými,“ uvedl s tím, že sazba je „konečná a nezvratná“.
Od začátku protestů Trump několikrát pohrozil, že pokud budou zabíjeni protestující, tak na zemi zaútočí. Ještě v pátek varoval režim, ať „nezačne střílet, protože my začneme střílet taky“.
Podle nejnovějších informací deníku Wall Street Journal ovšem Bílý dům zvažuje poslední íránskou nabídku na diplomatická jednání o omezení jaderného programu.
Protesty začaly zhruba před dvěma týdny na teheránských bazarech kvůli nekontrolovatelné inflaci, ale rozšířily se do více než 180 měst a obcí po celé zemi a přerostly v obecné protesty proti režimu.
Íránský režim protestující už dříve označil za nepřátele státu a varoval, že se pokoušejí o „válku s Bohem“. Úřady z podněcování protestů obvinily USA a Izrael a odsoudily „teroristické činy“, tamní nejvyšší vůdce Alí Chameneí po začátku nepokojů prohlásil, že jeho země neustoupí.
Podle médií se zdá, že k nejhoršímu krveprolití došlo až po tomto varování, protože bezpečnostní síly a Islámské revoluční gardy přijímají rozkazy od něj.
Ze země je ale velmi složité získat informace, většina zahraničních médií v Íránu nemůže pracovat a tamní vláda od čtvrtka přerušila internetové spojení. Podle agentury AP se v úterý alespoň dá do zahraničí zavolat, internet je ale stále nedostupný.
Protesty proti americko-sionistickému terorismu
V Teheránu se podle íránských médií v pondělí shromáždily také desítky tisíc provládních demonstrantů, kteří přišli na demonstraci s názvem „Íránské povstání proti americko-sionistickému terorismu“.
Promluvil tam například předseda parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf, který se ostře ohradil proti západní intervenci a prohlásil, že Írán vede válku na čtyřech frontách: „ekonomickou válku, psychologickou válku, vojenskou válku proti USA a Izraeli a dnes válku proti terorismu“.
Sdílet
Nejnovější videa
