Ceny ropy a plynu po eskalaci bojů v Zálivu vyskočily o dalších třicet procent. Izraelci nejprve bombardovali těžební pole Jižní Pars v Íránu, Teherán odpověděl útoky na katarská plynová naleziště a saúdské rafinerie. „Oko za oko, zub za zub“, vysvětlil to předseda iránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalifat. Saúdská Arábie už oznámila, že si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu.
Nejprve přišel izraelský útok na největší naleziště zemního plynu na světě – Jižní Pars v Íránu. Americký prezident Donald Trump se zdál být útokem překvapený a tvrdil, že o něm nevěděl. Vzápětí ale dodal, že „to celé zničí takovou silou, jakou Írán dosud neviděl“.
Íránci vyslali pět raket na katarské průmyslové středisko Ras Laffan, kde se nachází obrovský závod na zkapalněný zemní plyn (LNG). Čtyři rakety se podařilo sestřelit, pátá zasáhla cíl.
„Na místo byly okamžitě vyslány zásahové týmy, aby uhasily vzniklé požáry. Došlo k rozsáhlým škodám,“ oznámili Katařané.
V Ras Laffanu se přitom kromě plynové infrastruktury nachází i další zařízení – dvě rafinerie, dva závody na výrobu kapalných uhlovodíků (GTL), tři elektrárny a zařízení na odsolování vody. Nachází se tu největší umělý přístav na světě a také největší zařízení pro export zkapalněného plynu na světě. Podle Teheránu jsou to „legitimní cíle“.
Nebyl to jediný úder – drony zaútočily i na kuvajtskou rafinerii Mina Al-Ahmadi, která je jednou z největších na Blízkém východě. Má kapacitu skoro tři čtvrtě milionu barelů ropy denně. Spojené arabské emiráty musely kvůli útokům uzavřít plynová pole v Habšanu.
Exploze byly slyšet i v saúdském hlavním městě Rijád. Výsledkem bylo neobvykle tvrdé saúdské vyjádření, že si země vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu. Katar označil útoky za nebezpečné a nezodpovědné.
Další úder světové ekonomice
Co to všechno znamená? Další úder světové ekonomice. Z Perského zálivu proudí na světové trhy kolem třiceti procent světové produkce ropy a dvacet procent světové produkce plynu.
A také 45 procent světově obchodované síry a 25 až 33 procent globálně obchodovaných dusíkových hnojiv, takže pokračující konflikt znamená takřka jistě vyšší ceny potravin.
Síra, kromě toho, že je klíčová pro výrobu fosfátových hnojiv, je nezbytná i pro zpracování mědi i produkci materiálů pro baterie a polovodiče.
Omezení dodávek plynu a jejich celosvětově vyšší cena ohrožuje také výrobu čipů na Tchaj-wanu, který vyrábí 90 procent nejpokročilejších čipů na světě. A vyšší ceny nafty zdraží úplně všechno, protože všechno se musí k zákazníkovi nějak dopravit.
Přibližuje se také nebezpečí širšího regionálního konfliktu, protože hrozí, že se do války s Iránem zapojí i další země z Perského zálivu, které se doposud držely zpátky. Především Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.
I kdyby se nyní válka ukončila, bude trvat nejméně rok, než se trhy vrátí k normálu. Opravit ropnou infrastrukturu může trvat déle. Například po druhé válce v Zálivu v roce 2003 trvalo dva roky, než se irácká produkce vrátila na předválečnou úroveň. Vyšší ceny ropy a plynu tak s námi nejspíše zůstanou minimálně po zbytek roku.
Video: Rusové hřímají o pomoci Íránu. Je to ale trochu jinak, vysvětluje Just z Moskvy
Sdílet
Nejnovější videa
