Autoritářský běloruský prezident Alexandr Lukašenko předtím jednal s vedoucím delegace a zástupcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Johnem Coalem. Ten Lukašenkovi sdělil, že Spojené státy chtějí znovu otevřít svou ambasádu v Minsku a že zmírní sankce na běloruské státní aerolinky Belavia, uvedl telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři.
"Americká delegace s Trumpovým asistentem Johnem Coalem po jednáních v Minsku míří s 52 propuštěnými vězni různých národností do Vilniusu," uvedl mluvčí amerického velvyslanectví v Litvě. Podle běloruské agentury Belta je mezi propuštěnými vězni šest Litevců, jeden Francouz, jeden Brit, a po dvou propuštěných z Lotyšska, Polska a Německa.
V souvislosti s propuštěním vězňů média informovala o vstřícných krocích Washingtonu vůči Lukašenkově autoritářskému režimu. Coale prezidentu Lukašenkovi řekl, že Spojené státy chtějí znovu otevřít své velvyslanectví v Minsku a normalizovat vztahy mezi oběma zeměmi, uvedla běloruská agentura Belta.
Spojené státy svou ambasádu v Minsku uzavřely v únoru 2022, a to poté, co ruský prezident Vladimir Putin využil Bělorusko pro vpád desetitisíců ruských vojáků na Ukrajinu.
Lukašenko ve čtvrtek podle Belty řekl, že podporuje Trumpovo mezinárodní mírové úsilí. "Naším hlavním úkolem je stát za Trumpem a pomoci mu v jeho mírové misi," uvedl Lukašenko. Trump už předtím řekl, že vyřešil šest nebo sedm světových konfliktů.
Coale rovněž Lukašenka informoval, že Spojené státy částečně uvolní sankce uvalené na běloruskou leteckou společnost Belavia. Firma tak například bude moci nakupovat součástky pro svou stávající flotilu, která zahrnuje také americké boeingy.
Trump v srpnu Lukašenka vyzval k propuštění vězňů, které označil za rukojmí.
Litevský prezident Nauséda ve čtvrtek ocenil pozitivní signál ze strany Běloruska a propuštění vězňů označil za velký diplomatický úspěch. "Jsem velmi vděčný Spojeným státům a osobně prezidentovi Donaldu Trumpovi za jejich pokračující snahy o propouštění politických vězňů. Dvaapadesát je hodně. Ale více než tisíc politických vězňů stále zůstává v běloruských věznicích a my nemůžeme ustat, dokud nebudou na svobodě!" napsal na síti X litevský prezident Nauséda. Ten ve čtvrtek podle Reuters také varoval Litevce, aby do Běloruska necestovali.
Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys ve čtvrtek uvedl, že je nutné zesílit sankce proti Bělorusku, aby Minsk změnil svůj kurz.
Běloruská opoziční vůdkyně v exilu Svjatlana Cichanouská ve čtvrtek další propuštění vězňů ocenila, ale kritizovala, že za to USA uvolňují sankce vůči Bělorusku. "Chápeme humanitární cíl - osvobodit lidi. Vítáme jejich propuštění, ale v podstatě jde o obchod s lidskými životy - s lidmi, kteří vůbec neměli být uvězněni," uvedla Cichanouská v prohlášení, z něhož citovala agentura Reuters. Nejnovější omilostnění podle ní zahrnuje jen čtyři procenta politických vězňů v Bělorusku, což podle ní nesignalizuje skutečnou změnu Lukašenkovy politiky.
Zmírnění sankcí je podle Cichanouské důležité pro Lukašenka, protože Bělorusku umožní nakupovat náhradní díly pro státní aerolinie. Kromě toho z toho podle ní bude mít prospěch i Rusko. "Mohou ale také otevřít mezeru v pravidlech pro Rusko, aby si mohlo prostřednictvím Belavie pořídit díly," upozornila manželka opozičního politika a blogera Sjarheje Cichanouského, který byl z běloruského vězení propuštěn už v červnové skupině propuštěných vězňů. V té čtvrteční byl podle Reuters například běloruský 33letý novinář Ihar Losik.
