Toto přísně střežené jaderné středisko leží v Negevské poušti u města Dimona a podle některých je součástí izraelského tajného programu na výrobu jaderných zbraní. Izrael oficiálně nikdy nepřiznal, že jaderné zbraně má, ale patří také jen k několika málo zemím, které se nepřipojily ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní.
Kvůli analýze snímků izraelského jaderného střediska u Dimony z počátku července oslovila AP sedm expertů. Tři z nich uvedli, že vzhledem k umístění a velikosti rozestavěného objektu, který má zřejmě více podlaží, je velmi pravděpodobné, že jde o výstavbu nového těžkovodního reaktoru.
Takové reaktory se mohou využívat k výrobě plutonia a dalších materiálů klíčových pro jaderné zbraně. I další čtyři experti uvedli, že by se mohlo jednat o těžkovodní reaktor, a naznačili, že práce by mohly souviset s novým zařízením pro montáž jaderných zbraní. Odmítli ale být konkrétní, jelikož výstavba je stále v rané fázi.
"Pokud je to těžkovodní reaktor, tak se snaží udržet produkci vyhořelého paliva, které pak mohou zpracovat k oddělení plutonia pro další jaderné zbraně," citovala AP Daryla G. Kimballa, ředitele Asociace pro kontrolu zbrojení se sídlem ve Washingtonu. "Nebo staví zařízení pro údržbu svého arzenálu nebo pro výrobu dalších hlavic," dodal.
Americký jaderný fyzik Edwin Lyman připomněl, že Izrael neumožňuje mezinárodní inspekce jaderného střediska u Dimony, což vede ke spekulacím, co tam vlastně dělá.
Současný těžkovodní reaktor v Dimoně, který funguje od 60. letech minulého století, je v provozu mnohem déle než většina reaktorů ze stejné doby. AP už v roce 2021 informovala, že poblíž původního těžkovodního reaktoru se provádí stavební práce. Satelitní snímky tehdy ukazovaly pouze dělníky, kteří kopali jámu dlouhou asi 150 metrů a širokou 60 metrů.
Izraelská vláda dlouhodobě obviňuje ze snahy získat jaderné zbraně Írán, na jehož území letos v červnu bombardovala jaderná zařízení. Zdůvodnila to snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Írán tvrdí, že o ni neusiluje a že jeho jaderný program neslouží vojenským účelům. Uran ale obohacuje výrazně nad úroveň dostačující pro jeho civilní využití.
Írán v červnu v odvetě bombardoval izraelské území a vzájemné letecké útoky trvaly 12 dnů, ke konci se do konfliktu leteckými údery na tři íránská jaderná zařízení jednorázově zapojily i Spojené státy. Izraelské útoky zabily několik vysokých íránských armádních velitelů a dvě desítky jaderných vědců, ale také mnoho civilistů, podle Teheránu při nich zahynulo přes tisíc lidí. V Izraeli útoky íránských sil podle místních úřadů zabily 28 lidí.
