Washington - Zatímco si prezident Bush v těchto dnech užívá pohostinnosti evropských státníků, američtí senátoři k němu tak vstřícní nejsou. Včera se postavili proti jeho plánu na změnu imigračního zákona.
Předloha počítá s tvrdšími kontrolami na hranicích s Mexikem, zároveň ale navrhuje amnestii pro dvanáct milionů ilegálních přistěhovalců, kteří v USA žijí. Ovšem jen pro ty z nich, kteří si připlatí.
Odpor ve vlastních řadách
V Senátu však narazil návrh zákona na odpor a po dvoutýdenní debatě byl zamítnut. Další jednání o něm bude možné nejdříve za několik týdnů.
Demokratický vůdce Senátu Harry Reid, který patří k zastáncům navrhované podoby reformy, s lítostí sledoval, jak pro zákon hlasuje pouze 45 senátorů. Potřebných přitom bylo hlasů šedesát.
Oproti tomu republikán Mitch McConnell vypadal spokojeně. Jako většina jeho republikánských souputníků totiž narozdíl od George Bushe požaduje tvrdší zákon.
"Myslím, že jsme chtěli o tomto zákonu hlasovat příliš brzy," prohlásil.
Pro Bushe je zákon prioritou
Na druhou šanci přitom čekal americký prezident George Bush, který označil schválení reformy za jednu z priorit své vlády, bezmála rok. Ani jeho naléhavé poselství zákonodárcům nakonec nezabralo.
"Je důležité, aby byl zákon přijat," prohlásil Bush, když žádal Kongres, aby předložený návrh zákona poslal do Bílého domu k podpisu.
"Musíme čelit realitě a přiznat si, že miliony nelegálních přistěhovalců už tady máme. Nebylo by moudré ani realistické obklíčit miliony lidí, z nichž někteří již mají v USA hluboké kořeny, a poslat je zpátky přes hranici," dodal.
Jen pro bohaté?
Plán Bílého domu počítal se zavedením nového druhu víz, díky nimž by nelegální přistěhovalci mohli získat tříleté povolení k práci. To by pak bylo obnovitelné, avšak pokaždé by to stálo 3500 dolarů.
K získání povolení by ale imigranti museli nejprve vycestovat zpět do svých domovských zemí, kde by se měli obrátit na americké velvyslanectví či konzulát. Zaplatit by také museli pokutu 10 tisíc dolarů (přes 200 tisíc korun).
Návrh kritizují organizace zabývající se ochranou práv hispánské menšiny, římskokatolická církev, odbory i demokraté, kteří mají kontrolu nad oběma komorami amerického Kongresu.
Celkové náklady, které by si získání povolení vyžádalo a které by prý přesáhly 20 tisíc dolarů (zhruba 415 tisíc korun), by si podle nich nemohli lidé s nízkými příjmy dovolit.
"Neměli by ovšem ani dostat automaticky občanství. To by byla amnestie, a s tou já nesouhlasím," řekl k tomu prezident.
Předchozí prezidentův pokus z května 2006 neuspěl přes jednoznačnou podporu demokratů.
Po jejich posledním vítězství ve volbách do Kongresu se schválení předlohy nyní připisovaly větší šance. Nová verze, na jejíž podobě se podíleli zákonodárci obou stran, se však nakonec opět ukázala být neprůchodnou.
