Velká Británie se v posledních letech stává v očích Kremlu novým padouchem číslo 1. Moskva zemi obvinila například z plánování útoků dronů na ruská letiště, vyhození plynovodu Nord Stream do povětří, řízení "teroristických" náletů uvnitř Ruska či dokonce z napomáhání Islámskému státu při loňském hrůzném útoku během v Krasnogorsku. Tím ale obvinění nekončí, nedávno přidalo Rusko další ostrý políček. Moskva údajně odhalila operaci, při které měla britská tajná služba lákat ruské piloty k přeběhnutí na Západ.
"Federální bezpečnostní služba (FSB) tohle všechno velmi podrobně odhalila," prohlásil minulý týden ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskovce v Moskvě. "Nevím, jak se z toho Britové vylžou," dodal. Londýn jakékoli zapojení do tohoto spiknutí popírá.
Pozoruhodné na celé věci je také načasování. V průběhu listopadu se v západních médiích objevily zprávy o tom, že zmíněný Lavrov upadá u ruského prezidenta Vladimira Putina v nemilost kvůli zpackanému jednání s Američany. Lavrov "reagoval" právě vylíčením údajného britského plánu. V podobně útočném duchu pokračovala v následujících dnech i jeho mluvčí Zacharovová, která na tiskovce označila Brity za hlavní překážku mírového úsilí. Její nejsilnější výroky znějí ve videu v úvodu článku.
Spor Ruska a Británie sahá hluboko do minulosti
Británie se tak dostává do role, kterou kdysi zastávaly Spojené státy - hlavního protivníka Kremlu a oblíbeného strašáka v propagandistické válce. "Rusko se považuje za rovnocenné s USA," řekl pro web The Guardian kapitán John Foreman, bývalý britský diplomat v Moskvě. "Nyní nemohou Trumpa přímo kritizovat, takže koho viní za své trápení, za milion ztrát na Ukrajině? Viníte toho, kdo je jim nejblíž, tedy Brity. Je snadné nás vykreslit jako původce všech ruských problémů."
Jeho slova potvrzuje i letošní sdělení ruské zahraniční zpravodajské služby. "Londýn dnes, stejně jako v předvečer obou světových válek, vystupuje jako hlavní globální válečný štváč."
I když byly během studené války podle KGB hlavním nepřítelem Ruska Spojené státy, Británie se držela na druhém místě. Rivalita zemí sahá hluboko až do 19. století, kdy carské Rusko a Britové bojovali o vliv ve Střední Asii, kde se jejich říše na některých místech přiblížily na vzdálenost několika desítek kilometrů. Vztahy se následně po krátkém spojenectví opět zhoršily po říjnové revoluci v roce 1917 - bolševici Británii vnímali jako vedoucí mocnost reprezentující starý kapitalistický a imperialistický řád. Rozsáhlá invaze na Ukrajinu vztahy ještě zhoršila.
Britové byli od jejího začátku ochotní riskovat a posouvat hranice v případě vojenské pomoci i sdílení zpravodajských informací. "Britové byli od prvních dnů o krok napřed," uvedl pro Guardian zdroj z ukrajinských tajných služeb. Jedním z prvních západních vůdců, kteří Kyjev po invazi navštívili, byl tehdejší britský premiér Boris Johnson. Dorazil začátkem dubna 2022, tedy pouhých 10 dní poté, co se ruské síly stáhly z pozic kolem hlavního města. Teprve v únoru následujícího roku do země dorazil americký prezident Joe Biden. Johnson se navíc nezdráhal používat rétoriku o porážce Ruska, což v Moskvě nezůstalo bez povšimnutí.
Právě Johnsonovu návštěvu využila řada ruských představitelů včetně Vladimira Putina - vůdce Kremlu o něm opakovaně tvrdil, že na jaře 2022 zmařil potenciální mírovou dohodu. Podle Moskvy se totiž Kyjev už chystal přijmout ruské požadavky pro příměří, ale kvůli britskému tlaku se stáhl. Tuto verzi odmítil mimo jiné i sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ruská státní média ji ale ráda připomínají. "V bezpečnostních složkách skutečně existují ohniska anglofobie," vysvětlil Foreman. Právě mezi ruskou vládnoucí elitou se kdysi neškodný termín "Anglosasové" znovu zrodil jako zkratka pro nejhlubší obavy Kremlu ohledně Západu - neoznačuje tak starověký národ, ale geopolitickou skupinu vedenou Londýnem - s cílem omezit, ponížit a nakonec rozbít Rusko.
Nepřátelství se šíří shora
Nenávist k Britům podporují i ruští televizní propagandisté, kteří se nyní předhánějí v tom, kdo bude vydávat šílenější hrozby. Někteří moderátoři se dokonce chlubí, že by mohlo Rusko Británii zničit nukleárním torpédem Poseidon.
Práce propagandistů se projevuje i ve veřejném mínění. Podle průzkumu Levada Centre z letošního léta uvádí 49 % Rusů Velkou Británii jako jednoho z hlavních nepřátel své země, a to spolu s Německem. V samotné Británii ale tato nenávist zůstává podle Foremana značně bez povšimnutí. "Záleží jim na nás mnohem víc než nám na nich," řekl. "Není to reciproční vztah, průměrný Brit na ulici nemá tušení, že tato nenávist vůbec existuje."
Moskva navíc Británii vykresluje jako slábnoucí koloniální relikvii, ale zároveň jako mocnost s nadměrným vlivem na světové záležitosti. "Sovětští vůdci tehdy a ruští vůdci nyní skládají Spojenému království obrácenou poklonu tím, že prohlašují, že za každým spiknutím proti nim stojí Londýn," napsal Michael Clarke, hostující profesor obranných studií na Kings College London, v British Army Review. "Britské tajné služby zůstávají oblíbenou lovnou zvěří analytiků v Rusku."
Británie není sama
Na seznamu nepřátel Kremlu ale není Británie sama. Od Trumpova zvolení se postupně přidává skoro celá Evropa - už se nejedná jen o věrného následovníka Washingtonu, ale podle Moskvy o skutečný zdroj západní agrese a nestability. "Nemají rádi Evropu, ale Brity opravdu nenávidí. To je poselství, které se projevuje při rozhovorech s Rusy," řekl anonymně vysoce postavený evropský diplomat v Moskvě. Jeho slova potvrzuje i diplomatická neochota Ruska jednat s Londýnem, a to ani prostřednictvím soukromých kanálů. Web Financial Times informoval, že se Londýn neúspěšně pokusil navázat diskrétní komunikační linku, zatímco Kreml byl vstřícnější k Berlínu či Paříži.
Podle profesora v Institutu pro výzkum míru v Oslu Pavla Bajeva to může být tím, že v Británii není vojenská pomoc Ukrajině tak zpochybňována jako v jiných evropských zemích. "V důsledku toho se Moskva více zaměřuje na Německo a Francii jako na potenciální kanály pro maření evropských plánů na znovuozbrojování," prohlásil.
Nenávist Moskvy podle Clarka souvisí i se strategickou zranitelností Británie: země spojená s Evropou, ale stojící mimo ni a stále více izolovaná. "Moskva vnímá, že se Spojené království izolovalo od svých evropských partnerů v procesu brexitu a bude nějakou dobu trvat, než znovu získá politickou půdu, kterou ztratilo mezi hlavními evropskými mocnostmi," řekl. Země se navíc podle něj potýká s udržením obnoveného strategického partnerství s USA, což je za administrativy Bidena i Trumpa obtížné. "Z pohledu Moskvy je tedy Spojené království izolovanější než kdykoli od roku 1914 a lze ho zlikvidovat," uzavírá Clarke.
